Výřez kleče na Smrku
Co se to na vrcholu dělo...
Ten, kdo letos počátkem září vystoupil na Smrk, byl nejspíš zklamaný. Místo ticha rachot motorových pil. Co se to na vrcholu Smrku dělo?
Pojďme se na věc podívat "od lesa." Na hřebeni druhé nejvyšší beskydské hory panují extrémní klimatické podmínky, které jsou určující pro existenci jednoho z nejvzácnějších stanovišť v Beskydech - původních horských smrčin. Rozvolněné, přirozeně řídké porosty, byly s nástupem valašské kolonizace pravděpodobně ještě dále prosvětlovány pastvou ovcí a koz.
Na takové rozvolněné porosty jsou vázány některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Například bojínek alpský (Phleum alpinum), podbělice alpská (Homogyne alpina) nebo mochna zlatá (Potentilla aurea), za všechny bezobratlé živočichy jmenujme alespoň motýla makadlovku (Caryocolum cassella), která byla poprvé v ČR objevena až v roce 1994 právě na Smrku (Sitek 1994). Podobné druhové složení motýlů ze skupiny druhů horských smrčin se na Moravě nachází již pouze ve vrcholových partiích pohoří Hrubého Jeseníku (Kuras 2005).
Rozvolněné smrčiny se světlinami plnými borůvek a příměsí jeřábu jsou optimálním prostředím také pro větší živočichy, především kriticky ohroženého tetřeva hlušce.
Popsané prostředí ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která byla v okolí vrcholu Smrku vysazována v padesátých letech a v nižších partiích hory také v osmdesátých letech 20. století. Borovice kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní rozvolněný charakter vrcholové smrčiny. Zarůstání nepůvodní kosodřevinou vede k omezování různorodosti smrčiny a činí ji pro bezobratlé živočichy živící se rostlinnou potravou prakticky nekolonizovatelnou (Kuras 2005).
Jak je vidět, jinak dekorativní kleč do beskydských hor nepatří. Proto Správa CHKO Beskydy v souladu s plánem péče o PR Smrk a po dohodě s Lesní správou Ostravice přistoupila k likvidaci této dřeviny (realizuje ČSOP Salamandr). Je zajímavé, že bez detailnějšího zkoumání vypadají světliny dříve plné kosodřeviny, dnes s jednotlivými smrky a jeřáby velice přirozeně, jakoby tam byly odedávna.
Uvědomíme-li si, že vrchol Lysé hory je s výjimkou závěru bývalé severní sjezdovky nevratně poškozený zástavbou, zůstávají nevelké plochy na vrcholu Smrku - zbavené kosodřeviny - nejvýše položeným zachovalým bezlesím v CHKO Beskydy a Karpatech v ČR vůbec (!).
Poznámka k praktické realizaci - prozatím ještě úplně všechna kleč ze Smrku nezmizí. Kvůli omezení jízd bezohledných motorkářů a cyklistů na horských kolech jsme se rozhodli ještě ponechat úzký pás kosodřeviny podél turistického chodníku.
Věříme, že si milovníci hor na novou situaci brzy zvyknou a kromě zlepšeného výhledu ocení i odstranění zbytečného "make-upu" na tváři hory. Vždyť Smrk žádnou kosmetiku nepotřebuje.
Tomáš Myslikovjan, Správa CHKO Beskydy
Pojďme se na věc podívat "od lesa." Na hřebeni druhé nejvyšší beskydské hory panují extrémní klimatické podmínky, které jsou určující pro existenci jednoho z nejvzácnějších stanovišť v Beskydech - původních horských smrčin. Rozvolněné, přirozeně řídké porosty, byly s nástupem valašské kolonizace pravděpodobně ještě dále prosvětlovány pastvou ovcí a koz.
Na takové rozvolněné porosty jsou vázány některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Například bojínek alpský (Phleum alpinum), podbělice alpská (Homogyne alpina) nebo mochna zlatá (Potentilla aurea), za všechny bezobratlé živočichy jmenujme alespoň motýla makadlovku (Caryocolum cassella), která byla poprvé v ČR objevena až v roce 1994 právě na Smrku (Sitek 1994). Podobné druhové složení motýlů ze skupiny druhů horských smrčin se na Moravě nachází již pouze ve vrcholových partiích pohoří Hrubého Jeseníku (Kuras 2005).
Rozvolněné smrčiny se světlinami plnými borůvek a příměsí jeřábu jsou optimálním prostředím také pro větší živočichy, především kriticky ohroženého tetřeva hlušce.
Popsané prostředí ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která byla v okolí vrcholu Smrku vysazována v padesátých letech a v nižších partiích hory také v osmdesátých letech 20. století. Borovice kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní rozvolněný charakter vrcholové smrčiny. Zarůstání nepůvodní kosodřevinou vede k omezování různorodosti smrčiny a činí ji pro bezobratlé živočichy živící se rostlinnou potravou prakticky nekolonizovatelnou (Kuras 2005).
Jak je vidět, jinak dekorativní kleč do beskydských hor nepatří. Proto Správa CHKO Beskydy v souladu s plánem péče o PR Smrk a po dohodě s Lesní správou Ostravice přistoupila k likvidaci této dřeviny (realizuje ČSOP Salamandr). Je zajímavé, že bez detailnějšího zkoumání vypadají světliny dříve plné kosodřeviny, dnes s jednotlivými smrky a jeřáby velice přirozeně, jakoby tam byly odedávna.
Uvědomíme-li si, že vrchol Lysé hory je s výjimkou závěru bývalé severní sjezdovky nevratně poškozený zástavbou, zůstávají nevelké plochy na vrcholu Smrku - zbavené kosodřeviny - nejvýše položeným zachovalým bezlesím v CHKO Beskydy a Karpatech v ČR vůbec (!).
Poznámka k praktické realizaci - prozatím ještě úplně všechna kleč ze Smrku nezmizí. Kvůli omezení jízd bezohledných motorkářů a cyklistů na horských kolech jsme se rozhodli ještě ponechat úzký pás kosodřeviny podél turistického chodníku.
Věříme, že si milovníci hor na novou situaci brzy zvyknou a kromě zlepšeného výhledu ocení i odstranění zbytečného "make-upu" na tváři hory. Vždyť Smrk žádnou kosmetiku nepotřebuje.
Tomáš Myslikovjan, Správa CHKO Beskydy
