STŘEDEČNÍ GLOSY 30.03.2005

Miroslava Macka
Pokud předseda komunistů Grebeníček oficiálně požádá prezidenta Klause o schůzku ohledně současné vládní krize, měl by ho prezident přijmout i navzdory tomu, že by se po tom vzedmula mediální vlna kritiky. Protože však jde o politickou stranu, která existuje a vyvíjí činnost podle současných českých zákonů, její podpora není zdaleka marginální a její sněmovní hlasy jsou pro řešení či neřešení současné vládní krize nezanedbatelné až klíčové, je takové přijetí politickou nezbytností, bez ohledu na pokřik těch, kterým současné vládnutí - nevládnutí velmi vyhovuje, neboť v kalných vodách se dobře loví.

Není už nejvyšší čas ukončit to současné "vládnutí" alespoň ze soucitu?

Co vše se může skrývat pod slovním spojením "politický kontext", ukázalo v posledních dnech rozhodnutí francouzské vlády zrušit plánované interwiev s šéfem Evropské komise Josém Barrosem, protože Borrosův "anglosaský liberalismus" by mohl odpůrce ústavy povzbudit a ještě více znejistit výsledky referenda o EU ve Francii. Ach jo.

Stejnou míru vyčuranosti, ba ještě větší, projevil také náš doposudpremiér Gross, když prohlásil, že pokud se vládě podaří zdůvodnit regulaci nájmů veřejným zájmem a doložit, že se jí daří reguolaci postupně odbourávat, může zatím - rozhodnutí Ústavního soudu sem, rozhodnutí Ústavního soudu tam - pokračovat.
Většina lidí v Česku ovšem bydlí ve svém za své a doplácejí na ty, kteří bydlí "regulovaně" - a zájmem této většiny veřejnosti je přestat na tyto nájemníky doplácet.

Můj text ze včerejších Lidovek:

Stručná zpráva o sjezdu socialistů v Brně na jaře roku 2005.

Byl to podivuhodný velikonoční víkend: v pátek bylo modré nebe, vzduch voněl konečně jarem a sněženky a bledule se naparovaly jedna před druhou ve velikých houfech, jak rychle se jim podařilo skrze zbytky tlejícího listí proklubat se na světlo. Také krokusy se shromáždily v počtu nevídaném, ovšem velmi segregovaně: oranžové bez jediné výjimky pěkně pospolu, vedle zase hlouček fialových a o kus dál drobnější skupinka bílých a zřetelně se mezi sebou nebavily. Tráva hlasitě volala po jarním pročesání a odměňovala se za každé prohrábnutí nádhernou vůní jarní zeminy a čerstvých lístků. Ptáci si zatím nezávazně vyhlíželi místa k hnízdění, sem tam se při tom pěkně hádali a zmlkli vždy jen na chvilku, kdy se zahradou prošla paní kočka Siegelinda, aby si po dlouhé zimě a vysokých závějích sněhu zase připomněla všechny důležité orientační body, vůně a pachy svého království. Některé pupeny se nedočkavě nalévaly, jen jen se rozvinout, kdežto ty na azalkách stále ještě váhaly a přemýšlely, jestli se ještě nevrátí ranní mrazíky, které nemají pranic v lásce. Starý rozmarýn se ovšem rozhodl, že už ho starost o své rozkošatělé tělo za tak dlouhé zimy nebaví a unavuje a tak nechal většinu větviček tiše zesnout, aby uvolnily místo novým, mladým a plným chuti do života. Alpská protěž se ovšem rozhodla raději odejít do alpského ráje, kde jistě má spoustu a spoustu vápence kolem a nádherný výhled do údolí. Večer, unaven tou nejkrásnější únavou na světě a opit jarním vzduchem, jsem jedním uchem zaslechl v radiu, že se kdesi v Brně sešli čeští socialisté a dohadují se, ba dokonce hlasují, může-li dorazit a promluvit jejich expředseda Zeman či nikoliv a může-li jejich spoluvládce Kalousek promluvit už v sobotu či až v neděli. Bylo mi to nádherně jedno.
V sobotu byla obloha šedá a pršelo, až lilo. Zaprášeným kamenům, jehličí, chodníčkům i trávníkům se to velice líbilo, zrovna tak jako kosům, pro které déšť vždy znamená lepší dodávku oblíbených broučků, červů a jiné havěti. Rehci zahradní, jindy obratně a jakoby zcela bez námahy poletující mezi stromy a keři, se drželi na suchých místech, ale dobrá nálada je rozhodně nepřešla a vábně, flétnovitě na sebe trylkovali. Siegelinda se držela doma v teple a suchu a laskavě se nechala paničkou přemluvit k odpočinku na klíně. Celým domem voněli kohoutci na víně a další lahůdky, neboť jsme čekali hosty, se kterými jsme posléze prožili přívětivý večer u dobrého jídla a skvostného vína. Až po půlnoci jsem náhodou zaslechl v rádiu, že 53 procentům delegátů sjezdu socialistů Grossovo lhaní a vytáčení z posledních týdnů nevadí, neboť lepší být se směšným panákem u moci, než se solidním předsedou v opozici. Bylo to nádherně předvídatelné a celý ten sjezdový tyátr se mi tedy jevil zbytečným.
V neděli jsem se ovšem opět probudil do slunečného, dokonale jarního dne, který přímo volal po okamžitém popadnutí koše, hrábí a zahradnických nůžek, což jsem pochopitelně po pár doušcích ranního čaje učinil. Vrby a vrbice si nechaly bez protestů udělat slušivý jarní sestřih, také skalníky, přísavníky a vistárie potřebovaly sem tam upravit a další a další plochy trávníků se dožadovaly pořádného prohrábnutí a nadechnutí po dlouhé zimě - a takové prosbě, jak jistě uznáte, se zvláště na jaře prostě nedá nevyhovět.
Po návratu domů mi moje půvabná žena řekla, že zrovna v rádiu mluvil Gross, jako že je vše zase v pořádku, podivné dluhy v podstatě zaplaceny, ještě podivnější majetek prodán a on, znovuzrozeně silný a rozhodný, je opět tu, aby nám vládnul a vládnul a taky rychle zprivatizoval Telecom.
Smutně jsem se pousmál, ale ne nad jejím sdělením, nýbrž nad tím, že končí nádherný jarní den a práce na zahradě - Gross a jeho bezostyšné řeči mi nestály ani za jedno jediné slovo.
Nádherný víkend. Jaro budiž pochváleno!

Z bajek Karla Čapka:
Kravinec: Plesk! Tak, teď jsem plně rozvinul svou osobnost.

Knížka "Jak se stát labužníkem aneb Kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich) je dotisknuta a objednat si ji můžete na internetové adrese m.vitovcova@volny.cz a podrobnosti o knize a ukázku z ní si stále můžete přečíst v glosách ze dne 20. ledna tohoto roku.