PONDĚLNÍ GLOSY 24.05.2004

Svět už prostě není to, co býval: Židi válčí, Němci obchodují a filmový festival v Cannes se stal tribunou amerického levicového manipulátora. Zlatou palmu získal totiž za svůj "dokument" Michael Moore, osobní nepřítel prezidenta Bushe a mistr střihů, které dokáží z reality udělat cokoliv, co si autor přeje. Kvalitní filmy, například remake půvabných "5 lupičů a staré dámy", "Lupiči paní domácí" bratří Coenů nebo "Život je zázrak" Emira Kusturici, ostrouhaly kolečka. Dvakrát škoda.

Senátoři Roegnerová a Falbr, oba kandidující do Evropského parlamentu, v nedělní Sedmičce shodně potvrdili, že dle jejich názoru by v evropské ústavě měla být zmínka o křesťanských kořenech Evropy, Falbr by pak podpořil i případnou zmínku o židovství. Proč ne: jenže na východě Evropšké unie nelze popřít staleté vlivy Osmanské říše a hlavně, ty nejhlubší a nejdéle existující evrospké kořeny jsou pohanské. Proč ta nedůslednost a asymetrie si jistě vysvětlíte lehce sami.

Při pohledu na zborcenou halu na pařížském letišti Roissy mne napadla slavná věta o mnohých moderních stavbách: Příliš mnoho architektury. K nebydlení, k nežití. V tomto případě doslova.

Prosím každého, aby si rozhodně vyhledal a přečetl rozhovor Renaty Kalenské s ministrem vnitra Stanislavem Grossem v sobotních Lidovkách a pak se nad ním alespoň na chvíli zamyslel. A rozhodně šel k příštím volbám.

Zítra, jako každé úterý, vyjde v Lidovkách můj text o novém jazyku na české politické scéně, grosštině, vyprovokovaný právě tímto rozhovorem.

A Henry Hazlitt:
Čím větší podíl národního důchodu je pohlcen daněmi, tím více se snižuje soukromá výroba a zaměstnanost, protože se snižuje pracovní úsilí.