ÚTERNÍ GLOSY 30.03.2004

V posledních letech je v Česku přijímán nový zákon každé tři až čtyři dny, nemluvě o tisících nových vyhlášek a nařízeních - a to se po vstupu do EU čeká jejich další zmnožení.
Zákon o živnostenském podnikání byl celkem 61 krát novelizován, občanský soudní řád 57 krát, zákon o daních z příjmů 55 krát.
Ani slovutní právníci neznají bez důkladného nahlédnutí a prostudování veškeré české zákony.
Přitom jejich nedokonalost a děravost umožňuje různou interpretaci.
Dnes pro nedostatek soudců přestává pracovat plénum Ústavního soudu.
Neznalost zákonů nadále neomlouvá.
Stále si namlouváme, že jsme normální.

O půlnoci platí zákaz kouření v irských hospodách, přičemž lze počítata s tím, že tato nákaza postihne postupně celou EU.
Namísto, aby se majitel restaurace svobodně rozhodl, zda chce provozovat hospodu kuřáckou či nekuřáckou a lidé se svobodně rozhodli, zda chtějí navštěvovat tu či onu, rozhodl úřad.
Stále si namlouváme, že jsme normální.

Jaromír Hurník je devětadvacetiletý nositel Englišovy ceny pro mladé ekonomy, který pracuje pro Českou národní banku. Z jeho názorů v rozhovoru pro časopis Týden mne zaujal tento, hlavně svojí srozumitelností: Když stát utratí nějakých sto miliard, tak se to v hrubém domácím produktu určitě projeví. Otázka je jak. Podívejte se, těch pomyslných sto miliard, které teď budeme utrácet, přece stát musel někde vzít. Sebral je lidem. Kdyby je neutratil, měli by je lidé, a ti je přece také jednou utratí. Peníze se jen tak nevypaří. Uvědomte si, že lidé ty peníze vždy utratí lépe a efektivněji než stát. Ukazuje se, že ekonomika má větší tendenci růst, když stát nechá na lidech, jak naloží se svými vydělanými penězi.
Dodávám: Většina lidí stále volí ty, kteří si ovšem výše zmíněné nemyslí. A stále si namlouvají, že jsou normální.

A Henry Hazlitt dodává:
Ačkoliv úředníci automatické mechanismy tržního systému nechápou, tento systém jim neustále vadí.