STŘEDEČNÍ GLOSY 11.02.2004
Miroslava Macka
Myslím, že je nejvyšší čas, aby poslanci ODS nahlas řekli, že při hlasování o postupné deregulaci nájemného ( byť pomalé) nahradí svými hlasy případné sociálně - demokratické odpadlíky od koaliční vládní dohody. Proč by tak měli učinit, nemusím snad detailně vysvětlovat.
Nechápu, proč musejí poslanci, senátoři a opět poslanci jednat hodiny a hodiny o tom. zda má být Mezinárodní den žen v kalendáři a nebo nemá. Chápal bych, že výrobci kalendářů dle vlastního uvážení tento někde slavený mezinárodní svátek ve svých kalendářích buď uvedou nebo neuvedou.
Socializace zdravotnictví nadále pokračuje: vládní návrh, aby vybrané pojistné bylo mezi pojišťovnami 100 % přerozdělováno a aby státní úředníci určili, se kterými poskytovateli zdravotní péče mohou uzavřít smlouvy, je velkým krokem zpět do reálného socialismu. Zdravotní pojišťovny tak ztrácejí poslední zbyteček smyslu a lze očekávat, že návrh na jednu jedinou pojišťovnu bude následovat.
"Opatření ke stabilizaci zdravotnictví" se jmenuje 21 opatření, na kterých se shodla koalice a která mají "stabilizovat" finance v českém zdravotnictví. Správnější název by ovšem měl znít "Kterak si neumělové představují záplatování děr v mizerném systému zdravotnictví".
Ke zdravotnictví též vyšel v dnešních Lidových novinách sloupek Martina Zvěřiny "Balík záplat", v němž je věta, že ministryně Součková celkem rozumně navrhuje, aby stát odváděl do zdravotnictví více peněz za studenty, nezaměstnané a matky na mateřské. Co je na tom rozumného, není mi jasné. Rozumné by bylo, aby stát přestal mít takové "státní klienty" úplně, snížil daně a uzákonil, aby si každý platil nasmlouvané zdravotní služby (vybrané dle kapsy a ochoty každého pojištěnce a samozřejmě s povinným minimálním "balíkem" služeb) sám.
Vymýšlet dobře vymyšlené pranic netřeba.
Vymýšlet dobře vymyšlené pranic netřeba.
Totéž by ovšem měl prosazovat i ministr kultury Dostál: žádné přerozdělování daní na kulturu, ale jejich dramatické snížení, a pak ať si každý za tržní vstupné nakoupí kultury, o kterou má zájem, co hrdlo ráčí. Na řev těch, kterým současný systém vyhovuje, protože by se na neregulovaném a nedotovaném trhu neuživili, netřeba brát ohled.
Obvykle se dějí věci obvyklé, kdežto věci výjimečné se dějí toliko výjimečně, praví stará moudrost. Proto nepřekvapilo, že se kandidát na ruského prezidenta Ivan Rybkin, jehož podpora byla někde kolem jednoho procenta a většina lidí ho ani neznala, nejprve záhadně ztratil a pak zase našel, přičemž mezi těmito dvěma fakty obsadil první stránky novin a spekulace (včetně těch, že jej nechal zavraždit Putin) nebraly konce. Dnes ho zná v Rusku každý, Putina ovšem stejně neohrozí.
Moc se mi "líbí" už totálně právníky zblblí až zdegenerovaní Američané, dožadující se odškodného, neboť utrpěli u televizí psychickou újmu při pohledu na obnažené pravé ňadro slávychtivé zpěvačky.
Kdyby je matky po porodu nekrmily umělými srágorami a poctivě je kojily, jednak by je ženské ňadro nešokovalo (dokonce ani levé) a jednak by měli zdravě vyvinuté mozkové buňky a v dospělosti by tolik neblbli.
Kdyby je matky po porodu nekrmily umělými srágorami a poctivě je kojily, jednak by je ženské ňadro nešokovalo (dokonce ani levé) a jednak by měli zdravě vyvinuté mozkové buňky a v dospělosti by tolik neblbli.
Včerejší text z Lidovek:
Šíření poplašné zprávy: Nová VŘSR na obzoru.
Jak to tak vypadá a jak všechno nasvědčuje, schyluje se k nové VŘSR. Tedy nikoliv k Velké Říjnové Socialistické Revoluci, ale k Velké Řízené Sociálnědemokratické Recyklaci. A to ne jen tak ledajaké, ale k recyklaci dokonalé, přesně v duchu strýce Františka ze Saturnina, který také celý život toužil vyrobit mýdlo, na jehož počátku by byl šunt a na konci skvost.
Jak taková recyklace probíhá? V podstatě jednoduše.
Když už následky amatérského, nekvalitního a chaotického vládnutí bláznivých jánošíků ve spojení s "pravicovou" Unií, myslící jen na pár dalších dnů, týdnů a měsíců u vládních koryt, než se definitivně rozplyne a s lidovci, kterým jejich tradiční voliči odpustí všechno, jen když při rozdělování nějakých těch komunálních trafik a veřejných peněz nebudou na místní úrovni oslyšeni, když tedy tyto následky babrácké vládní práce dosahují stavu přírodní katastrofy, rozhodnou se blázniví jánošíci, neboť na ně dopadá zhnusení veřejnosti nejvíce, uspořádat tradiční, léty osvědčený, poslední pokus o přežití dle taktéž tradičního a osvědčeného hesla "Nejsme jako my!"
Což znamená, že se jednak pokusí rekonstruovat vládu, v maximální míře, jak to vnitrostranické a mezikoaliční zájmové skupiny dovolí, a do čela resortů nastrčí nějaké ty méně okoukané tváře, které po nějakou dobu nebudou občany tolik popuzovat, byť budou zásluhou socialistického vnitřního uspořádání stejně neschopní (či ještě neschopnější) jako ministři obětovaní vyšším recyklačním zájmům. Při této příležitosti dozajista nastane i pokus vtáhnout do vládní hry šéfa lidovců Kalouska, aby se také namočil a nesnažil se v tradiční lidovecké "koaliční opozici" uniknout působení vlivu přísloví "Spolu chyceni, spolu oběšeni".
Pak se, po vzoru německé SPD, na jaře vymění stávající předseda ČSSD. Jistě hlavně proto, aby měl více času na zopovědnou vládní práci a netrpěl přepracováním natolik velkým, že jeho škleby už zůstávají na tváři téměř permanentně. V čele vlády pochopitelně zůstane, a to dozajista ne kvůli nepostradatelnosti jeho podivuhodných vizí a jeho schopnosti je prosazovat, ale hlavně proto, že jeho případné odejití z funkce předsedy vlády musí ještě zůstat v rezervě, kdyby se obecenstvo s takovou částečnou výměnou nespokojilo a dožadovalo se více dramatičtější podívané.
Do čela předsedy ČSSD pak dosedne oblíbený, čupřinatý, chlapecký, český Hugh Grant Gross, který se vždy dokáže tvářit, jako by léta nebyl z titulu vlivného místopředsedy vlády a místopředsedy ČSSD pranic spoluzodpovědný za stávající nebetyčný bordel. Začne se vyskytovat všude, až budete mít obavy otevřít i ty příslovečné sardinky, a bude přesvědčivým hlasem říkat věty tak myšlenkově a názorově prázdné, že nikomu nebudou vadit a tak spoustě lidí připadnou docela srozumitelné, ba možná mu někteří prostomyslnější budou fandit ještě více.
A kdyby ani to do voleb nezabralo a lidem připadalo současné Česko stále ještě hodně kocourkovské, nebo by dokonce měli tu drzost si dále myslet, že za to nemůže Klaus, ale léta vládnoucí socani, pořád je tu ještě v záloze premiér, kterého je možno hodit nějaký ten měsíc před volbami přes palubu a svést na něho všechny zhovadilosti a pitomosti, které tento kabinet v toku let napáchal.
Zbytek ČSSD pak bude definitivně a úspěšně recyklován a s již výše zmíněnou písní "Nejsme jako my" na rtech může opět spolu s částí nepoučitelné veřejnosti kráčet k zářným zítřkům, v nichž bohatství vzniká posunováním hromádek peněz od bohatých k chudým a od schopných k neschopným, takže ještě více zrychleným přesunováním budeme nakonec všichni stejně bohatí. Tedy chudí, ale protože si všichni budeme konečně rovni, tak nám to ani nepřijde a budeme žít konečně šťastni až do smrti.
Šíření poplašné zprávy: Nová VŘSR na obzoru.
Jak to tak vypadá a jak všechno nasvědčuje, schyluje se k nové VŘSR. Tedy nikoliv k Velké Říjnové Socialistické Revoluci, ale k Velké Řízené Sociálnědemokratické Recyklaci. A to ne jen tak ledajaké, ale k recyklaci dokonalé, přesně v duchu strýce Františka ze Saturnina, který také celý život toužil vyrobit mýdlo, na jehož počátku by byl šunt a na konci skvost.
Jak taková recyklace probíhá? V podstatě jednoduše.
Když už následky amatérského, nekvalitního a chaotického vládnutí bláznivých jánošíků ve spojení s "pravicovou" Unií, myslící jen na pár dalších dnů, týdnů a měsíců u vládních koryt, než se definitivně rozplyne a s lidovci, kterým jejich tradiční voliči odpustí všechno, jen když při rozdělování nějakých těch komunálních trafik a veřejných peněz nebudou na místní úrovni oslyšeni, když tedy tyto následky babrácké vládní práce dosahují stavu přírodní katastrofy, rozhodnou se blázniví jánošíci, neboť na ně dopadá zhnusení veřejnosti nejvíce, uspořádat tradiční, léty osvědčený, poslední pokus o přežití dle taktéž tradičního a osvědčeného hesla "Nejsme jako my!"
Což znamená, že se jednak pokusí rekonstruovat vládu, v maximální míře, jak to vnitrostranické a mezikoaliční zájmové skupiny dovolí, a do čela resortů nastrčí nějaké ty méně okoukané tváře, které po nějakou dobu nebudou občany tolik popuzovat, byť budou zásluhou socialistického vnitřního uspořádání stejně neschopní (či ještě neschopnější) jako ministři obětovaní vyšším recyklačním zájmům. Při této příležitosti dozajista nastane i pokus vtáhnout do vládní hry šéfa lidovců Kalouska, aby se také namočil a nesnažil se v tradiční lidovecké "koaliční opozici" uniknout působení vlivu přísloví "Spolu chyceni, spolu oběšeni".
Pak se, po vzoru německé SPD, na jaře vymění stávající předseda ČSSD. Jistě hlavně proto, aby měl více času na zopovědnou vládní práci a netrpěl přepracováním natolik velkým, že jeho škleby už zůstávají na tváři téměř permanentně. V čele vlády pochopitelně zůstane, a to dozajista ne kvůli nepostradatelnosti jeho podivuhodných vizí a jeho schopnosti je prosazovat, ale hlavně proto, že jeho případné odejití z funkce předsedy vlády musí ještě zůstat v rezervě, kdyby se obecenstvo s takovou částečnou výměnou nespokojilo a dožadovalo se více dramatičtější podívané.
Do čela předsedy ČSSD pak dosedne oblíbený, čupřinatý, chlapecký, český Hugh Grant Gross, který se vždy dokáže tvářit, jako by léta nebyl z titulu vlivného místopředsedy vlády a místopředsedy ČSSD pranic spoluzodpovědný za stávající nebetyčný bordel. Začne se vyskytovat všude, až budete mít obavy otevřít i ty příslovečné sardinky, a bude přesvědčivým hlasem říkat věty tak myšlenkově a názorově prázdné, že nikomu nebudou vadit a tak spoustě lidí připadnou docela srozumitelné, ba možná mu někteří prostomyslnější budou fandit ještě více.
A kdyby ani to do voleb nezabralo a lidem připadalo současné Česko stále ještě hodně kocourkovské, nebo by dokonce měli tu drzost si dále myslet, že za to nemůže Klaus, ale léta vládnoucí socani, pořád je tu ještě v záloze premiér, kterého je možno hodit nějaký ten měsíc před volbami přes palubu a svést na něho všechny zhovadilosti a pitomosti, které tento kabinet v toku let napáchal.
Zbytek ČSSD pak bude definitivně a úspěšně recyklován a s již výše zmíněnou písní "Nejsme jako my" na rtech může opět spolu s částí nepoučitelné veřejnosti kráčet k zářným zítřkům, v nichž bohatství vzniká posunováním hromádek peněz od bohatých k chudým a od schopných k neschopným, takže ještě více zrychleným přesunováním budeme nakonec všichni stejně bohatí. Tedy chudí, ale protože si všichni budeme konečně rovni, tak nám to ani nepřijde a budeme žít konečně šťastni až do smrti.
Pan J.S. mi poslal citát, který koluje po vlastech českých:
Komunisti nás vedli 40 let do prdele. Špidla objevil zkratku.
Komunisti nás vedli 40 let do prdele. Špidla objevil zkratku.
A citát z Henryho Hazlitta:
V dnešním světě neexistuje pevnější a vlivnější přesvědčení než víra ve všemocnost vládních výdajů.
V dnešním světě neexistuje pevnější a vlivnější přesvědčení než víra ve všemocnost vládních výdajů.