Nedělní chvilka poezie,
tentokrát s Oliverem Goldsmithem
Než byl vyloučen, studoval na koleji Trinity v Dublinu, kde se podle svých slov naučil nosit slušivé šaty, hrát karty a na flétnu a zpívat irské písně. Prošel různými zaměstnáními, studoval medicínu na univerzitě v Edingburghu a toulal se po Flandrech, Francii, Švýcarsku a severní Italii a živil se pouliční hrou na flétnu.
Roku 1756 se usadil v Londýně, střídal zaměstnání a byl vzhledem ke svému gamblerství neustále zadlužen. Horace Walpole jej kvůli jeho způsobu života nazýval „geniální idiot“. Seznámil se však se Samuelem Johnsonem, se kterým založil slavný „The Club“ a další člen klubu Edmund Burke jej seznámil se sirem Savilem, který mu nabídl zaměstnání ve škole v Thornhillu.
Román Vikář wakefieldský napsal mezi roky 1761 - 62, vyšel roku 1766 a stal se jedním z nejpopulárnějších románů 18. století.
Z jeho často ironických veršů jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit jeden z jeho sonetů…
Pláče, naříká a vzlyká,
žal ji drží ve své moci
Čeho se ten výstup týká?
Strach má ze svatební noci.
Pláč jí hyzdí krásné rysy,
slzy velikosti hrachu,
kdyby poslechla mne kdysi,
těšil by jí důvod strachu.