ÚTERNÍ GLOSY 19.12.2023
Samozřejmě, že o veledůležitých dějích, které nás v příštích letech budou silně ovlivňovat, se u nás nepíše. Proto se také neobjevily zprávy a komentáře o páteční schůzce v Pekingu, které se zúčastnili čínský ministr zahraničí Wang I, náměstek ministra zahraničí Saudské Arábie Waleed Elkhereiji a náměstek ministra zahraničí Iránu Ali Bagheri Kani.
Závěr jednání shrnul čínský ministr zahraničí takto: Střední Východ již nadále nebude geopolitickou arénou velmocí.
Ukrajinská tenistka Marta Kosťuková odmítla hrát se 16letou Ruskou Mirrou Andrejevovou ve finále exhibičního turnaje ve francouzském Bourg-de-Page. Organizátoři ve zprávě uvedli, že ukrajinská atletka odmítla zápas s Andrejevovou kvůli „geopolitické situaci“.
Bez komentáře…
Střelbu do oken budovy, kde sídlí srbská ústřední volební komise, ohlásila z opoziční demonstrace proti výsledkům předčasných voleb televizní stanice N1. Tisíce demonstrantů, které svolalo opoziční proevropské hnutí Srbsko proti násilí, zaplavily centrum Bělehradu a přerušily dopravu. Prozápadní aktivisté také napadli zaměstnance volební komise, kteří odcházeli z práce a požadovali opětovné hlasování. Vrcholem byl útok na 70letého ředitele republikového odboru statistiky, který opouštěl budovu. Demonstranti ho shodili na zem a zbili.
Srbsko proti násilí, to nevymyslíš!
Titulek z The New York Times ze dne 17. prosince o odchodu některých západních firem z Ruska mluví za vše:
Jak Putin proměnil západní bojkot na bonanzu…
Global Times:
Evropská unie ve čtvrtek oficiálně oznámila zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nazval „vítězství“, spolu s nadějí, že záhy obdrží 54 miliard pomoci z Evropy a 61 miliard z USA.
Experti ovšem označují přístupové jednání za symbolické gesto a kompenzaci faktu, že spojenci nebudou nadále zásobovat Kyjev nezbytnými finančními prostředky a zbraněmi, což vyplývá z rostoucí nejistoty, kdo příště zasedne v Bílém domě.
Přístupová jednání byla označena za „důležitý okamžik“ a „ohromný obrat“ ve snaze Ukrajiny stát se členem EU, a prezident Rady Evropy Charles Michel to v mediích nazval „jasným signálem naděje pro ukrajinský lid a náš kontinent“.
Rozhodnutí ihned uvítal ukrajinský lídr na X (dříve twitteru) slovy, že „jde o vítězství Ukrajiny a též vítězství celé Evropy“.
Cui Heng, odborník z Čínského národního institutu mezinárodních vztahů právní spolupráce to vidí jako kompenzaci za to, že Ukrajina nebyla pozvána do NATO a dále taktiku, kterak posílit sebedůvěru Ukrajiny v době, kdy USA a Evropa nejsou schopny dodávat tolik finančních prostředků a zbraní jako dosud.
Evropské země se navíc snaží oddálit pomoc Kyjevu do doby amerických prezidentských voleb, které vyvolávají velkou nejistotu.
Navzdory tomu, že to media nazývají „velkým průlomem“ stále existuje mnoho překážek a může trvat desetiletí, než se Ukrajina skutečně připojí jako plnohodnotný člen k EU.
„Ukrajina je stále ještě na míle vzdálená od splnění kodaňských kritérií, nikoli jen, co se týká ekonomiky a financí, ale také důležitého kritéria korupce. Na potlačení korupce tlačí EU podle not z USA, ačkoli současná vláda je korupcí hluboce prolezlá,“ dodává Cui.
Ukrajina by též měla problém s dalšími kodaňskými kritérii, jednak s dodržováním lidských práv a s funkční demokracií.
CNN k tomu poznamenala:
„Tyto náležitosti se obtížně prokazují každé zemi, nemluvě o zemi, která je ve válečném stavu.“
Navíc nebyla EU schopna poslat Kyjevu 55 miliard finanční pomoci, neboť to vetovalo Maďarsko, což je další těžká rána pro Zelenského, který ve Washingtonu nezískal 61 miliard na nákup zbraní.
Maďarský premiér Orbán se již dlouho bránil vstupním rozhovorům s Ukrajinou s tím, že tlak na zahájení rozhovorů může zničit evropskou jednotu.
Ve skutečnosti má několik dalších zemí též pochybnosti o smyslu zahájení těchto jednání, i když je nevyjadřují veřejně. Hlavním důvodem je poškození jejich národních zájmů, neboť Ukrajina je teritoriálně velká země a mohla by ublížit již tak slábnoucí evropskou ekonomiku jednak imigrací, a dále nezřízenými finančními náklady.
Některé státy EU se též obávají, že přijetí Ukrajiny do EU by poškodilo jejich vztahy s Ruskem. Velké země jako je Německo a Francie si nepřejí dále zvyšovat napětí s Ruskem a další, odkázané na ruské energetické dodávky, jako je Maďarsko a Slovensko, se obávají, že by o ně mohly přijít.
Čeština je jazyk vtipný:
Chcimírové kontra chciválkové…
Pobavte se!
Určitě si přečtěte!