Nedělní chvilka poezie,

Adolf Hitler (1889 - 1945), německý politik rakouského původu, hlavní postava německého Národního socialismu, „Vůdce“ německého národa v letech 1933 - 1945, narozen v Braunau.
(Mimochodem, největším úspěchem rakouské poválečné diplomacie bylo to, že přesvědčila svět, že Hitler byl Němec a Beethoven Rakušan…)
V červnu roku 1905 se Klára, vdova po Aloisi Hitlerovi, přestěhovala se svojí sestrou Johannou, nazývanou dětmi „Hannitante“ a se synem Adolfem a jeho se sestrou Paulou do bytu v Humboldtově ulici v Linci. V něm měl Adolf, který ten rok dokončil reálné gymnázium, vlastní pokoj. Nastaly zde pro něho, jak popisuje ve svých pamětech Mein Kampf, „nejšťastnější dny, jež mi připadaly skoro jako nádherný sen“. Trávil totiž čas kreslením, malováním, četbou, psaním poezie, a po večerech chodíval na představení zdejší opery.
Z jeho tehdejší tvorby jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit báseň „Denk´es“…

Jen pomysli

Až tvoje matka sejde věkem
a také ty až zestárneš,
až z toho, co dřív bylo snadné,
se stane těžké břímě též,
až její milé věrné oči
už nedohlédnou krásy cest,
až její unavené nohy
už nezvládnou ji někam nést,
pak nabídni ji svoje rámě
a smíchem přehluš příval běd,
vždyť s jistotou se blíží chvíle,
kdy vyjdeš si s ní naposled.

Když ptát se bude, odpovídej,
byť ptala by se nastokrát,
vždy s úsměvem a stejně mile,
klid duše nesmíš jí přec brát.
A pokud nerozumí zcela,
pak vysvětli jí rub i líc,
vždyť blíží se ta hořká chvíle,
kdy nezeptá se nikdy víc.