Nedělní chvilka poezie,

Franklin Pierce Adams (1881 - 1960), americký básník, rozhlasový pracovník a hlavně novinář, proslulý pod zkratkou FPA. Po studiu na vysoké škole pracoval několik let jako pojišťovací agent, poté psal léta pro Chicago Journal sportovní zprávy a humoristický sloupek „Trochu o vše“ a další léta pro New York Evening Mail sloupek „Vždy v dobré náladě“. Proslavil se i knihou o baseballu. Po první světové válce psal postupně pro několik newyorských listů, nejslavnější byl jeho sloupek „The Conning Tower“, v němž publikoval též verše své a mnoha začínajících básníků, později slavných. Psal a publikoval též parodie, divadelní hry a rozhlasové pořady. Z jeho tvorby jsem si dovolil pro Vás vybrat a přeložit báseň „A poor excuse“…

Chabá výmluva, avšak pravdivá…
(Proč nepíšete také verše pro děti? - Dotaz jedné matky.)


Můj soused jednoho má syna,
tak kolem pěti, šesti let,
je stejný jako dítka jiná,
nic, co by ozvláštnilo svět.
V pět přesně vstává každé ráno
a pilně cvičí na piano.

Má také dceru osmiletou
a pravidelně každý den
mně velmi rozvinutou větou
ji vychvaluje - prostě sen!
Mé nadšení sic chřadne skrytě,
však pravím vždycky: Chytré dítě!

A z dalších domů ratolesti
se prohánějí na bruslích,
až do večera musím snésti
ten jejich řev a hlučný smích.
Pak večer kojenci zas pláčí,
což Múzu odehnat hned stačí.
Mít aspoň jednu tichou chvíli,
tak věděl bych, co dělat dál,
hned psal bych jako Field či Rilley
a slavným bardem bych se stal.
Též psal bych tak, mnou cloumá pýcha,
jen kdyby byly chvíli zticha!