STŘEDEČNÍ GLOSY 18.05.2022
Miroslava Macka
Ministerstvo zdravotnictví tají, o jaká data se opřelo, když povolovalo třetí boostovací dávku dětem nad 12 let. Echo24 jako první upozornilo na to, že toto očkování dětí vakcínami Pfizer/BioNTech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v lednu nedoporučil. Neměl data o jejich bezpečnosti. Přesto je ministr Vlastimil Válek (TOP 09) povolil. Doporučili mu to jeho úředníci, anebo naopak dostali pokyn regulátora bezpečnosti SÚKL obejít a boostovací vakcíny pro děti schválit? Na informace nemáte nárok, vzkazuje Válkův kabinet.
Tolik zpráva Echo24. Správně! Jako by vám nestačily informace o Ukrajině!
Vláda schválila prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů. To je samozřejmě logické, když nás čeká nouze.
České banky shánějí desítky miliard korun. Aby ustály možnou krizi.
Tak zní titulek na seznamzprávy.cz. Není to šíření poplašné zprávy? Jakápak krize? Ceny nafty a benzinu přece zastropujeme, případné zastavení dodávek ruského plynu lehce nahradíme americkým a blízkovýchodním, Ukrajina záhy porazí Rusko a bude po válce, očkovacích látek máme nakoupeno za miliardy, takže další covidová krize nehrozí, riziková výroba z Číny se přesune zpět do Evropy, takže práce bude dost, desetitisíce Ukrajinců tu budou makat a platit daně, Fialova vláda intenzívně pracuje na potravinové soběstačnosti a navíc dokáže vládnout hospodárně, takže jakápak hrozící krize?
Vláda ustoupila od plánovaného zavedení povinné zdravotní prohlídky ukrajinských dětí před nástupem do škol, o které původně mluvila ve své strategii pro zvládnutí uprchlické krize. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude stačit, když se děti postupně dostanou do systému zdravotní péče, nepovažuje je za rizikové, uvedl pro Seznam Zprávy.
Děti z Ukrajiny jsou prý proočkované podobně jako ty v Rakousku. „Ukrajina má proočkovanost někde kolem 80 procent, což se podobá Rakousku. Je někde v prostředku proočkovanosti EU. Navíc k nám prchají ženy a děti z velkých měst, kde je proočkovanost dramaticky vyšší než na venkově,“ řekl Válek.
Vyšetření by navíc představovala obrovský nápor pro pediatry, kterých je dlouhodobý nedostatek.
A tak mne při četbě té zprávy napadá, zda by český ministr zdravotnictví neměl primárně řešit dlouhodobý nedostatek pediatrů a jako člen vlády usilovně přemýšlet, jak v toku času vysvětlit českým daňovým poplatníkům, že investovat do americké proxyválky s Ruskem do posledního Ukrajince, do které jsme se tak vehementně zapojili, se nám vyplácí a vyplácí.
Proč řada demokratických států neodsuzuje Rusko, zní jeden z titulků delšího článku na Seznamzprávy.cz. Přitom by šlo stručně napsat, že mají po krk arogantního poručníkování Spojených států a různých výhrůžek a sankcí, když dostatečně nadšeně netančí, jak USA pískají.
Některé titulky jsou obdivuhodné:
CNN:
Ukrajinci ukončili bitvu o Azovstal v Mariupolu.
Seznam.cz:
Přes 250 obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo, uvedli podle TASS proruští separatisté poté, co bylo v pondělí z místa evakuováno přes 260 vojáků.
Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer představil devět kroků z pera Evropské komise a Mezinárodní agentury pro energii. Mají vést ke snížení závislosti na ruské ropě a plynu a prý mohou v EU vést k energetickým úsporám až 220 milionů barelů ropy a 17 miliard kubíků plynu ročně. „A řadu z nich může udělat každý z nás,“ dodal Niedermayer spolu s heslem, že stojí za Ukrajinou.
1. Snížit teplotu a používání klimatizace
2. Upravit nastavení kotle
3. Pracovat z domova
4. Používat auto ekonomičtěji
5. Snížit rychlost na dálnicích
6. Ve větších městech nevyjíždět v neděli autem
7. Na kratší vzdálenosti vyrazit pěšky nebo na kole
8. Jezdit MHD
9. Namísto létání jezdit vlakem
Finský velvyslanec v USA (a dříve na Ukrajině) Mikko Haitala, který se mnohokrát sešel s ruským prezidentem Putinem v rozhovoru s Fox News:
„Myslím, že tehdy byl (Putin) více pragmatický. Naslouchal a snažil se pochopit názory ostatních. Nyní se mi zdá více ideologický, více rozhodný, o něco méně tolerantní k jiným názorům. Došel k přesvědčení, že vztahy se Západem jsou pryč. Takže už nemá co ztratit.“
Americká ministryně financí Janet Yellenová v pondělí jednala s polským ministerským předsedou Mateuszem Morawieckim a dalšími představiteli o polské neochotě podpořit globální minimální 15% korporátní daň.
Polsko je jedinou zemí EU, která tento plán odmítá, a to s argumentem, že tato daň více postihne evropské společnosti, pokud nebude spojena s možností uvalit též větší daně na velké americké technologické giganty.
Tolik zpráva Echo24. Správně! Jako by vám nestačily informace o Ukrajině!
Vláda schválila prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů. To je samozřejmě logické, když nás čeká nouze.
České banky shánějí desítky miliard korun. Aby ustály možnou krizi.
Tak zní titulek na seznamzprávy.cz. Není to šíření poplašné zprávy? Jakápak krize? Ceny nafty a benzinu přece zastropujeme, případné zastavení dodávek ruského plynu lehce nahradíme americkým a blízkovýchodním, Ukrajina záhy porazí Rusko a bude po válce, očkovacích látek máme nakoupeno za miliardy, takže další covidová krize nehrozí, riziková výroba z Číny se přesune zpět do Evropy, takže práce bude dost, desetitisíce Ukrajinců tu budou makat a platit daně, Fialova vláda intenzívně pracuje na potravinové soběstačnosti a navíc dokáže vládnout hospodárně, takže jakápak hrozící krize?
Vláda ustoupila od plánovaného zavedení povinné zdravotní prohlídky ukrajinských dětí před nástupem do škol, o které původně mluvila ve své strategii pro zvládnutí uprchlické krize. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude stačit, když se děti postupně dostanou do systému zdravotní péče, nepovažuje je za rizikové, uvedl pro Seznam Zprávy.
Děti z Ukrajiny jsou prý proočkované podobně jako ty v Rakousku. „Ukrajina má proočkovanost někde kolem 80 procent, což se podobá Rakousku. Je někde v prostředku proočkovanosti EU. Navíc k nám prchají ženy a děti z velkých měst, kde je proočkovanost dramaticky vyšší než na venkově,“ řekl Válek.
Vyšetření by navíc představovala obrovský nápor pro pediatry, kterých je dlouhodobý nedostatek.
A tak mne při četbě té zprávy napadá, zda by český ministr zdravotnictví neměl primárně řešit dlouhodobý nedostatek pediatrů a jako člen vlády usilovně přemýšlet, jak v toku času vysvětlit českým daňovým poplatníkům, že investovat do americké proxyválky s Ruskem do posledního Ukrajince, do které jsme se tak vehementně zapojili, se nám vyplácí a vyplácí.
Proč řada demokratických států neodsuzuje Rusko, zní jeden z titulků delšího článku na Seznamzprávy.cz. Přitom by šlo stručně napsat, že mají po krk arogantního poručníkování Spojených států a různých výhrůžek a sankcí, když dostatečně nadšeně netančí, jak USA pískají.
Některé titulky jsou obdivuhodné:
CNN:
Ukrajinci ukončili bitvu o Azovstal v Mariupolu.
Seznam.cz:
Přes 250 obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo, uvedli podle TASS proruští separatisté poté, co bylo v pondělí z místa evakuováno přes 260 vojáků.
Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer představil devět kroků z pera Evropské komise a Mezinárodní agentury pro energii. Mají vést ke snížení závislosti na ruské ropě a plynu a prý mohou v EU vést k energetickým úsporám až 220 milionů barelů ropy a 17 miliard kubíků plynu ročně. „A řadu z nich může udělat každý z nás,“ dodal Niedermayer spolu s heslem, že stojí za Ukrajinou.
1. Snížit teplotu a používání klimatizace
2. Upravit nastavení kotle
3. Pracovat z domova
4. Používat auto ekonomičtěji
5. Snížit rychlost na dálnicích
6. Ve větších městech nevyjíždět v neděli autem
7. Na kratší vzdálenosti vyrazit pěšky nebo na kole
8. Jezdit MHD
9. Namísto létání jezdit vlakem
Finský velvyslanec v USA (a dříve na Ukrajině) Mikko Haitala, který se mnohokrát sešel s ruským prezidentem Putinem v rozhovoru s Fox News:
„Myslím, že tehdy byl (Putin) více pragmatický. Naslouchal a snažil se pochopit názory ostatních. Nyní se mi zdá více ideologický, více rozhodný, o něco méně tolerantní k jiným názorům. Došel k přesvědčení, že vztahy se Západem jsou pryč. Takže už nemá co ztratit.“
Americká ministryně financí Janet Yellenová v pondělí jednala s polským ministerským předsedou Mateuszem Morawieckim a dalšími představiteli o polské neochotě podpořit globální minimální 15% korporátní daň.
Polsko je jedinou zemí EU, která tento plán odmítá, a to s argumentem, že tato daň více postihne evropské společnosti, pokud nebude spojena s možností uvalit též větší daně na velké americké technologické giganty.