Nedělní chvilka poezie,

Můj milý, sejdi k rybníku

a pozoruj mne z břehu, jak se koupu.

Mám šaty šité pro tebe,

jsou průhledné a hodné panovnice.

Pojď, sejdi blíž, už úplně jsou mokré.

Chci svést tě, abys se mnou vykoupal se,

chci spolu s tebou cítit chladnou vodu.

Pak potopím se dolů do hlubiny

a vynořím se všude vlhká zcela

a potěším tě růžovoučkou rybkou,

co v hlubině jen pro tebe se skrývá.

Pak řeknu ti, až vystoupíme z vody:

Jen pohleď, lásko, na tu něžnou rybku,

jak zachvívá se pod dotekem ruky,

jen pohleď, jak ji prsty něžně hladí,

jak rozevřou ji a vsunou se dovnitř.

Vidíš, jak se chvěje?

Pak zasměju se lehce, povzdechnu si

a pohlédnu ti přímo do očí:

To je můj dárek tobě, nemluv ale,

jen přistup blíže, abys přesvědčil se,

že cele jsem to já.