PONDĚLNÍ GLOSY 18.03.2019
Miroslava Macka
Petr Fiala:
Václava Klause ml. jsem přivedl k ODS já, i přes výhrady některých mých kolegů. To, že poté nebyl loajální ke mně, bych bez problému přešel. Že však není loajální k ODS, k jejímu programu, hodnotám a principům však nadále přecházet nelze. I proto mu dnes VR ODS zrušila členství v ODS.
Dodávám:
O loajalitě Václava Klause ml. k Petru Fialovi nic nevím. Pokud však jako spolutvůrce programu, hodnot a principů ODS mohu soudit, VR ODS by už dávno musela zrušit členství nejméně celému současnému vedení.
To nejhorší, co by (pravicovou)politickou scénu v Česku mohlo potkat, by byla mučednická nedočkavost Václava Klause mladšího a snaha jeho příznivců a podporovatelů co nejdříve založit nějaký ten trucpodnik Fialově ODS navzdory.
Jest pro to tré dobrých důvodů:
1.) Práce kvapná, málo platná
Práce na stručném, jasném, uchopitelném a vyladěném programu nějakou tu dobu trvá, i když máte po ruce velmi kvalitní tým. Neboť jen v ohni kvalitní týmové práce se nakonec uková to nejlepší.
Navíc by bylo zapotřebí zaujmout voliče v době, kdy se ze známých a popsatelných důvodů rozdává nebo alespoň slibuje rozdávání všem, takže valná většina voličů je naivně přesvědčena, že konečně vládne někdo, kdo to umí.
Jinak řečeno, v tento okamžik se snažit nasednout do vlaku, který zákonitě začne brzdit, namísto do vlaku, který se rozjíždí (jak se to před časem podařilo Babišovi), by byl holý nerozum. Až vlak s patřičným nárazem zabrzdí (a nejde o to zda, ale kdy) a vláda bude vyškrabávat haléře alespoň na přebujelé mandatorní výdaje, přízeň davů se jak na obrtlíku otočí, a pak je ten správný čas nasednout. Do té doby je jen neustále zapotřebí voličům na jednoduchých příkladech připomínat, jak neprofesionálně a nezodpovědně se současná vláda chová a co zákonitě způsobí.
2.) Bez lídra to nejde
Při vší úctě k Václavu Klausovi mladšímu není přirozeným lídrem s patřičnou „Wille zur Macht“, tedy přirozenou touhou po moci, není zřejmým a nepominutelným vůdcem smečky. Zatím jen víceméně úspěšně okopával kotníky nevýraznému stávajícímu vůdci a jeho pohůnkům, ale zřetelně jej zakousnout a postavit se na jeho místo, to chce jinou osobnost a tou VK mladší bohužel není.
3.) Zda se v toku času z rozčeřených vod vynoří či nevynoří skutečný lídr, je nejisté
V kruciálních dobách se opravdu často stává, že se náhle vynoří osobnost, o které dosud nikdo příliš nevěděl a převezme svoji roli v politickém dění , stačí se podívat do historie. Ale ta nám též demonstruje, že tomu tak není vždy.
Tady žádná politická práce, žádná snaha nepomůže. Lídr prostě je nebo není. Nedá se najít hlasováním, nedá se vnitrostranicky stvořit. I to je jeden z hlavních důvodů, proč vyčkat, proč se neukvapovat.
Půl sta mrtvých po střelbě v novozélandské mešitě. Samozřejmě, že každá akce dříve nebo později vybudí reakci. Ale takto? Co třeba posílat do chudých zemí ještě více humanitární pomoci, aby se tamní obyvatelé ještě více odnaučili pracovat a měli ještě více potomků? Záhy dojde k takovému relativnímu přelidnění, že dílem pomřou hlady a dílem se vyvraždí v lokálních válkách o zdroje. Zbraně jim s radostí humanitárně dodáme…
Firma Mercer hodnotí kvalitu života ve velkoměstech světa podle následujících kritérií: politická stabilita, zločinnost, osobní svobody, zdravotní péče, bydlení, trávení volného času a veřejná doprava. Na prvním místě se nepřekvapivě umístila Vídeň a na druhém Curych, Praha je na 69. místě z 231 hodnocených a na místě posledním je překvapivě irácký Bagdád. Proč překvapivě? Operace „Irácká svoboda“ zahájená 20. 3. 2003 a oficiálně zakončená v roce 2011, během níž zahynulo 162 000 Iráčanů, z toho 130 tisíc civilistů, a která podle ekonoma Josepha Stieglitze stála jen USA měsíc co měsíc 16 miliard dolarů (138 dolarů na každou americkou domácnost měsíčně), ta že by měla tak „skvělý“ výsledek a nikoliv šťastné osvobozené město plné svobodných a spokojených lidí?
Pavel Páral:
Spínat ruce nemá smysl ani nad páteční stávkou středoškoláků za ráznější boj s globálním oteplováním. Každá doba má své Pavlíky Morozovy. Snad se jen zamyslet nad úrovní vzdělávání, protože středoškolák by měl třeba vědět, odkud přišlo Grónsko, dánsky Gronland, ke svému jménu značícímu Zelenou zemi.
Možná by mu to tání ledovců pak nepřišlo tak apokalyptické. A také to, že doba předprůmyslová, od níž naši klimatologové odečítají tu optimální teplotu, jíž má Zeměkoule dosáhnout pomocí celoplanetární manipulace s množstvím CO2 v atmosféře, je, nebo alespoň donedávna bývala, v klimatologickém dějepisu označována za malou dobu ledovou trvající od poloviny sedmnáctého, do druhé poloviny devatenáctého století.
Petr Paulczyński:
Já když šel za školu, tak jsem dostal poznámku a doma pak po tlamě. Ti dnešní mladí se mají, ti za to dostanou Nobelovku.
Čeština je jazyk vtipný:
Zdá se, že na Slovensku po prezidentských volbách zavládne idylka. Všichni Slováci by se od nás mohli vrátit domů.
Václava Klause ml. jsem přivedl k ODS já, i přes výhrady některých mých kolegů. To, že poté nebyl loajální ke mně, bych bez problému přešel. Že však není loajální k ODS, k jejímu programu, hodnotám a principům však nadále přecházet nelze. I proto mu dnes VR ODS zrušila členství v ODS.
Dodávám:
O loajalitě Václava Klause ml. k Petru Fialovi nic nevím. Pokud však jako spolutvůrce programu, hodnot a principů ODS mohu soudit, VR ODS by už dávno musela zrušit členství nejméně celému současnému vedení.
To nejhorší, co by (pravicovou)politickou scénu v Česku mohlo potkat, by byla mučednická nedočkavost Václava Klause mladšího a snaha jeho příznivců a podporovatelů co nejdříve založit nějaký ten trucpodnik Fialově ODS navzdory.
Jest pro to tré dobrých důvodů:
1.) Práce kvapná, málo platná
Práce na stručném, jasném, uchopitelném a vyladěném programu nějakou tu dobu trvá, i když máte po ruce velmi kvalitní tým. Neboť jen v ohni kvalitní týmové práce se nakonec uková to nejlepší.
Navíc by bylo zapotřebí zaujmout voliče v době, kdy se ze známých a popsatelných důvodů rozdává nebo alespoň slibuje rozdávání všem, takže valná většina voličů je naivně přesvědčena, že konečně vládne někdo, kdo to umí.
Jinak řečeno, v tento okamžik se snažit nasednout do vlaku, který zákonitě začne brzdit, namísto do vlaku, který se rozjíždí (jak se to před časem podařilo Babišovi), by byl holý nerozum. Až vlak s patřičným nárazem zabrzdí (a nejde o to zda, ale kdy) a vláda bude vyškrabávat haléře alespoň na přebujelé mandatorní výdaje, přízeň davů se jak na obrtlíku otočí, a pak je ten správný čas nasednout. Do té doby je jen neustále zapotřebí voličům na jednoduchých příkladech připomínat, jak neprofesionálně a nezodpovědně se současná vláda chová a co zákonitě způsobí.
2.) Bez lídra to nejde
Při vší úctě k Václavu Klausovi mladšímu není přirozeným lídrem s patřičnou „Wille zur Macht“, tedy přirozenou touhou po moci, není zřejmým a nepominutelným vůdcem smečky. Zatím jen víceméně úspěšně okopával kotníky nevýraznému stávajícímu vůdci a jeho pohůnkům, ale zřetelně jej zakousnout a postavit se na jeho místo, to chce jinou osobnost a tou VK mladší bohužel není.
3.) Zda se v toku času z rozčeřených vod vynoří či nevynoří skutečný lídr, je nejisté
V kruciálních dobách se opravdu často stává, že se náhle vynoří osobnost, o které dosud nikdo příliš nevěděl a převezme svoji roli v politickém dění , stačí se podívat do historie. Ale ta nám též demonstruje, že tomu tak není vždy.
Tady žádná politická práce, žádná snaha nepomůže. Lídr prostě je nebo není. Nedá se najít hlasováním, nedá se vnitrostranicky stvořit. I to je jeden z hlavních důvodů, proč vyčkat, proč se neukvapovat.
Půl sta mrtvých po střelbě v novozélandské mešitě. Samozřejmě, že každá akce dříve nebo později vybudí reakci. Ale takto? Co třeba posílat do chudých zemí ještě více humanitární pomoci, aby se tamní obyvatelé ještě více odnaučili pracovat a měli ještě více potomků? Záhy dojde k takovému relativnímu přelidnění, že dílem pomřou hlady a dílem se vyvraždí v lokálních válkách o zdroje. Zbraně jim s radostí humanitárně dodáme…
Firma Mercer hodnotí kvalitu života ve velkoměstech světa podle následujících kritérií: politická stabilita, zločinnost, osobní svobody, zdravotní péče, bydlení, trávení volného času a veřejná doprava. Na prvním místě se nepřekvapivě umístila Vídeň a na druhém Curych, Praha je na 69. místě z 231 hodnocených a na místě posledním je překvapivě irácký Bagdád. Proč překvapivě? Operace „Irácká svoboda“ zahájená 20. 3. 2003 a oficiálně zakončená v roce 2011, během níž zahynulo 162 000 Iráčanů, z toho 130 tisíc civilistů, a která podle ekonoma Josepha Stieglitze stála jen USA měsíc co měsíc 16 miliard dolarů (138 dolarů na každou americkou domácnost měsíčně), ta že by měla tak „skvělý“ výsledek a nikoliv šťastné osvobozené město plné svobodných a spokojených lidí?
Pavel Páral:
Spínat ruce nemá smysl ani nad páteční stávkou středoškoláků za ráznější boj s globálním oteplováním. Každá doba má své Pavlíky Morozovy. Snad se jen zamyslet nad úrovní vzdělávání, protože středoškolák by měl třeba vědět, odkud přišlo Grónsko, dánsky Gronland, ke svému jménu značícímu Zelenou zemi.
Možná by mu to tání ledovců pak nepřišlo tak apokalyptické. A také to, že doba předprůmyslová, od níž naši klimatologové odečítají tu optimální teplotu, jíž má Zeměkoule dosáhnout pomocí celoplanetární manipulace s množstvím CO2 v atmosféře, je, nebo alespoň donedávna bývala, v klimatologickém dějepisu označována za malou dobu ledovou trvající od poloviny sedmnáctého, do druhé poloviny devatenáctého století.
Petr Paulczyński:
Já když šel za školu, tak jsem dostal poznámku a doma pak po tlamě. Ti dnešní mladí se mají, ti za to dostanou Nobelovku.
Čeština je jazyk vtipný:
Zdá se, že na Slovensku po prezidentských volbách zavládne idylka. Všichni Slováci by se od nás mohli vrátit domů.