ČTVRTEČNÍ GLOSY 27.12.2018

Miroslava Macka
K projevu prezidenta Zemana:
Miloš Zeman mi připomíná stylem práce Vlastu Buriana – předem si nazkouší své špílce a repliky, takže vypadají zcela přirozeně, skvěle vnímá atmosféru hlediště a přizpůsobuje jí směrování svého projevu a svoje vtípky a vyzkoušené věci pak opakuje ad nauseam. Časem se cítí být v tomto oboru natolik lepšočlověk, že pohrdá všemi, kteří jeho druh projevu a humoru nemusejí, až nesnášejí.
Také jsem si vzpomněl na jednostranného Louise de Funés, jehož komikou spoluherci (Jean Marais, Jean Gabin) veřejně pohrdali, a přesto s e stal nejpopulárnějším komikem Francie 20. století.
Osobně mne nejvíce překvapilo, že jeho obecenstvo málem tleská jeho adoraci dvou spolupracovníků StB v jedné vládě.

Stanislav Křeček:
Mnoho věci vidím trochu jinak, ale jinak to byl příjemný a uvážlivý projev.

Leo Švančara:
Byl to socan, je to socan a bude socanem. Toho špatného kalibru. Tedy český socan!
Počínaje jeho oslavováním velkých zahraničních investic (namísto uvolňování míry zotročení státem pro ty, kteří cokoli dělají), přes velebení Hamáčka a Filipa jako státotvorných členů vládní koalice, až po jeho volání po povinné volební účasti. Otázku nezaměstnanosti, o které socan Zeman konsistentně tvrdí, že je způsobena výhradně "nefachčenky" tyjícími z - podle něho prý královských českých dávek (jemu by ty tři tisíce zákonné měsíční dávky nestačily ani na cigarety, o chlastu mlčím) - ani raději v jeho projevu neřeším. Zde totiž už vůbec MZ - s jeho královskými nezaslouženými příjmy, jež pobírá od roku 1996 - netuší, o čem vlastně mluví. Nikdy nic nedělal, nikdy nepodnikal, nikdy nic nevymyslel. Nikdy nevěděl, co to je, živit se svým umem a důvtipem v zemi, kde premiér prohlašoval "více Benešových, méně Regecových" a kde ministři jeho vlády vykřikovali, že kdo nemá ani na minimální daně, ať jde na pracák (sami pak mnozí odcházeli do kriminálů. Tento muž pouze a jenom od roku 1996 pobírá svůj plat, později premiérský důchod, a nyní až nadosmrti plat presidenta, z našich daní. Inu, typický socialista!
Bohužel ovšem nikdo jiného kandidáta nebyl schopen postavit. Vše ostatní, co se nabízelo, by bylo ještě o třídu horší. V tom je naše současná tragédie.