PÁTEČNÍ GLOSY 24.06.2016
Miroslava Macka
Bylo by příliš krásné, kdyby se po výsledku britského referenda chytili strůjci dnešního stavu EU za nos a zahájili solidní debatu o „restartu“ celého projektu. Bohužel však bude platit to, co jsem napsal včera: Pokud by však přesto zvítězila britská buldočí nátura a vrozená nechuť být někým ovládán (a to zvláště Němci a Francouzi), byli bychom svědky neuvěřitelné pomstychtivosti eurounijních socialistů, kteří by při následujících dlouhých jednáních o volném pohybu kapitálu, zboží, lidí a myšlenek neváhali použít ty nejhnusnější podrazy a naschvály. Neboť by se právem cítili smrtelně ohroženi a bránili by svá nezasloužená koryta zuby nehty.
Jeden závěr je však nade vší pochyby jasný: ke konečnému Brexitu je ještě hodně daleko a bude to velmi negentlemanská cesta plná druhotných a terciálních efektů (a to jak ve Velké Británii, tak mimo ni), z nichž některé mohou mít na osud Evropy mnohem větší vliv než samotný výsledek referenda.
Jo, to je holt tak, když se nemůže hlasovat korespondenčně…
Také se těším na neskutečné rituální tanečky a mediální masáže, neboť výzva k uspořádání referenda o Czexitu na sebe nedá dlouho čekat.
Jeden závěr je však nade vší pochyby jasný: ke konečnému Brexitu je ještě hodně daleko a bude to velmi negentlemanská cesta plná druhotných a terciálních efektů (a to jak ve Velké Británii, tak mimo ni), z nichž některé mohou mít na osud Evropy mnohem větší vliv než samotný výsledek referenda.
Jo, to je holt tak, když se nemůže hlasovat korespondenčně…
Také se těším na neskutečné rituální tanečky a mediální masáže, neboť výzva k uspořádání referenda o Czexitu na sebe nedá dlouho čekat.