PÁTEČNÍ GLOSY 1.06.2007
Miroslava Macka
Jestli mě něco po návratu do vlasti vůbec nepřekvapilo, tak to byla zpráva, že Richard Sacher, lidovec a exministr vnitra, byl aktivním spolupracovníkem bolševiků. Jeho tehdejší podivné úřadování a vystupování to vlastně dokazovalo.
Naštěstí čas letí a zubatá s kosou provede tu nejlepší lustraci. Naneštěstí vždy vstanou noví bojovníci...
Také causa Čunek je nepřekvapivá a pan vicepremiér, jeho strana a jeho příznivci z nás stále dělají větší a větší voly. Škoda, že už nežije malíř Václav Brožík: velké plátno Čunka před soudem, kdy po vynesení nepodmíněného trestu hrdě tyčí hlavu a volá "Neodstoupím!", by mohlo zdobit lecjakou veřejnou budovu.
Vedlejší účinky výstupu pražského primátora Béma na nejvyšší horu světa na sebe nedaly dlouho čekat: záhy prasklo, že existuje podivné spojení dvou PR firem (ty to samozřejmě popírají a čunkovitě tvrdí, že jde o náhodu, že sídlí na stejné adrese, mají společný zvonek a jsou částečně personálně propojeny), z nichž jedna dostala od Prahy peníze na organizování akcí ke 150. výročí narození Sigmunda Freuda a druhá poskytovala PR primátorovu výstupu.
A co horšího: zjistilo se při té příležitosti, že na pražském magistrátu byl docela velký nepořádek při rozdělování peněz a úředníci bez schválení volenými orgány rozdali 103 kulturním akcím celkem 82 milionů našich korun. Bez všimného, samozřejmě, jak Vás to mohlo vůbec napadnout...
Pozoruhodný rozhovor poskytl páteční příloze Lidovek herec Jiří Kramol. Opravdu stojí za přečtení: Jiří Kramol jednak medituje o úpadku světa ( u člověka propagujícího bulvár a podporujícího Jiřího Paroubka by to jeden nečekal), jednak se v rozhovoru vyskytují "perly" následovného druhu: Jak odešel Elvis, Sinatra, Hemingway, tak ta krásná Amerika, kterou jsme vzývali, ke kterému jsme za komunistů vzhlíželi jako k symbolu svobody, mizí.
Přítel Z. Š. mi zaslal následující řečnickou otázku a pár vět k tomu:
Ptám se, kde byli bossové odborů, když vlády začaly během posledních osmi let stále rychleji zadlužovat naši budoucnost až do dnešního tristního stavu?
Tleskali tomu, kandidovali na kandidátkách ČSSD do parlamentu a soustřeďovali se na zisk politické moci.
Než odjedou autobusy do Prahy, měli by si přečíst alespoň doporučení Komise EU k ozdravení českých veřejných financí. Najdou tam v pár větách právě a pouze návod na reformu, kterou odmítají.
Mrzí mne, že než začnou konat, nemyslí dál, než po špičku svého kratičkého nosu.
Čtenář glos P.H. mi zaslal následující textík:
Slyšel jsem půvabnou lidovou moudrost: Nemá cenu volit. Ve volbách stejně zvítězí vláda!
Nevím, co na to Vy, ale já jsem hořce pukal smíchy.
A jedna moderní moudrost na závěr:
Jestliže mohu něco získat bez námahy, nedůvěřuji tomu.
Naštěstí čas letí a zubatá s kosou provede tu nejlepší lustraci. Naneštěstí vždy vstanou noví bojovníci...
Také causa Čunek je nepřekvapivá a pan vicepremiér, jeho strana a jeho příznivci z nás stále dělají větší a větší voly. Škoda, že už nežije malíř Václav Brožík: velké plátno Čunka před soudem, kdy po vynesení nepodmíněného trestu hrdě tyčí hlavu a volá "Neodstoupím!", by mohlo zdobit lecjakou veřejnou budovu.
Vedlejší účinky výstupu pražského primátora Béma na nejvyšší horu světa na sebe nedaly dlouho čekat: záhy prasklo, že existuje podivné spojení dvou PR firem (ty to samozřejmě popírají a čunkovitě tvrdí, že jde o náhodu, že sídlí na stejné adrese, mají společný zvonek a jsou částečně personálně propojeny), z nichž jedna dostala od Prahy peníze na organizování akcí ke 150. výročí narození Sigmunda Freuda a druhá poskytovala PR primátorovu výstupu.
A co horšího: zjistilo se při té příležitosti, že na pražském magistrátu byl docela velký nepořádek při rozdělování peněz a úředníci bez schválení volenými orgány rozdali 103 kulturním akcím celkem 82 milionů našich korun. Bez všimného, samozřejmě, jak Vás to mohlo vůbec napadnout...
Pozoruhodný rozhovor poskytl páteční příloze Lidovek herec Jiří Kramol. Opravdu stojí za přečtení: Jiří Kramol jednak medituje o úpadku světa ( u člověka propagujícího bulvár a podporujícího Jiřího Paroubka by to jeden nečekal), jednak se v rozhovoru vyskytují "perly" následovného druhu: Jak odešel Elvis, Sinatra, Hemingway, tak ta krásná Amerika, kterou jsme vzývali, ke kterému jsme za komunistů vzhlíželi jako k symbolu svobody, mizí.
Přítel Z. Š. mi zaslal následující řečnickou otázku a pár vět k tomu:
Ptám se, kde byli bossové odborů, když vlády začaly během posledních osmi let stále rychleji zadlužovat naši budoucnost až do dnešního tristního stavu?
Tleskali tomu, kandidovali na kandidátkách ČSSD do parlamentu a soustřeďovali se na zisk politické moci.
Než odjedou autobusy do Prahy, měli by si přečíst alespoň doporučení Komise EU k ozdravení českých veřejných financí. Najdou tam v pár větách právě a pouze návod na reformu, kterou odmítají.
Mrzí mne, že než začnou konat, nemyslí dál, než po špičku svého kratičkého nosu.
Čtenář glos P.H. mi zaslal následující textík:
Slyšel jsem půvabnou lidovou moudrost: Nemá cenu volit. Ve volbách stejně zvítězí vláda!
Nevím, co na to Vy, ale já jsem hořce pukal smíchy.
A jedna moderní moudrost na závěr:
Jestliže mohu něco získat bez námahy, nedůvěřuji tomu.