ÚTERNÍ GLOSY 15.08.2006

Miroslava Macka
A tak jsem včera poslouchal na Radiožurnálu rozhovor Jana Pokorného a Petra Nováčka s Jiřím Paroubkem: ten každou druhou větu začínal "Tak podívejte...", já se však nedíval, ale zíral. Za neskutečně frázovitým superžvaněním se skrývalo jediné: pokud chce Topolánek vládnout, pak musí přistoupit na takový programový a personální kompromis, který v podstatě neumožní efektivně vládnout, navíc musí jít o vládu dočasnou ("s takovou vládou můžeme dva roky vydržet") a pak se s velkými fanfárami a pokřikem "dal jsem jim velkoryse šanci, ale podívejte se, jak to neumějí" navrátí spasitel Paroubek.
Představitelé ODS by museli být padlí na hlavu, aby na něco takového přistoupili. Jejich politika musí být jasná: nikdy nepřistoupit na "paroubkovský kompromis", který by byl svázáním rukou a postavit ČSSD a hlavně Paroubka do jasného světla jako "pana NĚT" a člověka, ,který chce vládnout doslova za každou cenu - a spoléhat na to, že v brzkých předčasných volbách mu to občané konečně spočítají (a ta šance je velmi vysoká).

Již staří Římané věděli, že Ferme fugiendo in media fata ruitur, tedy že
Zpravidla se člověk řítí do záhuby tím, že se jí snaží uniknout.