ÚTERNÍ GLOSY 11.10.2005
Miroslava Macka
Kdybyste se divili, k čemu potřebují rozhazovační socialisté tolik našich peněz, důkladně si přečtěte následující slova: předseda Poslanecké sněmovny ||Zaorálek letěl jen od začátku tohoto roku z Prahy do Ostravy, kde bydlí, šestadvacetkrát vrtulníkem.
Už tento fakt by měl spolehlivě vést k okamžité defenestraci, a což teprve jeho vzkaz veřejnosti po tiskovém tajemníku Vackovi: Pan předseda vzkazuje, že vrtulník využívá právě v situacích, kdy jeho povinnosti vyžadují spolehlivou přepravu v relativně krátkém čase na větší vzdálenost.
Prezident Klaus po setkání s hejtmany prohlásil, že kritická situace ve zdravotnictví se neřeší a že je nejvyšší čas, aby se sešel s ministryní zdravotnictví Emmerovou. Pokud zlomyslně nepřipomenu, že mizernou situaci ve zdravotnictví, na kterou jsem upozorňoval už před léty a také spolu 240 odborníky zpracoval návrh reformy zdravotnictví, neřešil v čele vlády už on, nechápu, proč se chce setkat ausgerechnet s Emmerovou, která je jednak znalostmi o organizaci a financování zdravotnictví nedotčená, jednak stejně o všem rozhoduje Paroubek.
Můj včerejší text z Lidovek, adresovaný počítačovým odborníkům:
Vážení,
Obracím se na Vás s prosbou o praktické řešení následujícího problému: před pár dny jsem na jedné besedě s občany lehce rozvinul svůj nápad s virtuálním rozdělením Česka na státy dva a tento můj návrh se setkal s příznivým ohlasem. Každý, kdo touží po silné roli státu, větším přerozdělování peněz, aspirinu "zadarmo", velkých důchodech bez ohledu na vlastní vklad do důchodového systému, dalších vyšších sociálních jistotách a tedy logicky po vyšších daních, se oficiálně přihlásí k občanství do Virtuální České socialistické republiky (VČSR).
Ostatní, kteří touží po pravém opaku, a to i za cenu vyšších rizik a hlavně vyšší vlastní odpovědnosti za život svůj a svých nejbližších, pak zůstanou v Česku.
Žádné stěhování se přitom pochopitelně konat nebude, neboť stát bude rozdělen toliko virtuálně.
Tyto dva virtuální státy pak mohou podepsat sérii mezistátních smluv o všech věcech, které by bylo rozumné dělat společně: spravovat výše zmíněný počítačový systém, spravovat a budovat nezbytné společné dopravní a jiné sítě, starat se o společné památky - a to je tak asi vše. Obranu, policii, zahraniční politiku, ba i a měnovou politiku by mohl mít každý stát docela klidně vlastní, stejně jako, pochopitelně, vládu.
A též nezbytné státní úřady, kterých by logicky bylo ve VČSR podstatně více než v Česku. Ale proč ne, když by občané Česka tu spoustu zbytečných úředníků nemuseli živit.
Vás, počítačové odborníky, tedy prosím o návrh praktického technického řešení rozdělení stávajícího státu - předpokládám, že by to v dnešní době neměl být až takový problém.
J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Když se někdo chvástá, že má protekci, buďto je lhář, nebo je jeho zaměstnavatel hlupák.
Milá děvčata, čtenář glos R. K. mi poslal hezký text. Zde je:
Slohová práce žáka 6. třídy ZŠ na téma "Moji rodiče."
Rodiče se dělí na dvě části: na matku a otce. Matka se ještě dělí na
ženu v domácnosti a v zaměstnání. Doma se matka skládá z manželky, matky,
kuchařky, uklízečky, pradleny, nákupčího, účetní, vychovatelky a milenky
(to mi napověděla ségra Jana, co chodí do devítky, ale když to maminka
slyšela, tak řekla, ať to tam nepíšu, že lhát se nemá). Maminka to umí ještě
rozvést dál a používá slova jako otrok, služka, děvka pro všechno - myslím si
ale, že taková slova se do slohu žáka 6. třídy nehodí.
Matka sa vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech
najednou, umí najednou myslet na sto věcí a přitom deset věcí najednou dělá.
Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák a
mezi tím zadělá těsto na nudle. Přitom jí samozřejmě běží pračka, do
které neustále chodí vyměňovat prádlo, pro mě vymýšlí věty oznamovací,
rozkazovací a tázací a naší Olinku zkouší z malé násobilky. Že přitom přebalí a
nakrmí malého Káju, toho si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí !!!
Protože když potom zasednu k večeři, je už namletý mák i ořechy na
vařené nudle a já mám na kolenou tepláků čerstvě zašité díry. Olinka má umyté
vlasy a prádlo visí na balkóně. Zbytečně si mamku prohlížím - fakt má pouze
dvě ruce ... a přece, když přijde z práce, má v jedné malou i velkou
kabelku, ve druhé má dvě tašky s nákupem a to by mě tedy zajímalo, čím drží Karlíka
ve fusaku !!!
Otec, ten se neskládá, ani nerozděluje. Nachází se doma, nebo v práci, ale
doma ho najdete málokdy. Mimo snídaně a večeře, kdy sedí u stolu v
kuchyni, se nachází v obýváku na gauči a bývá zakrytý novinama. Po sobě zanechává vždy ty stejné stopy. Rozevřené a poházené noviny na zemi vedle gauče, všude drobky od toho, jak u toho mlsá, na stole troje brýle, pět ovladačů na spotřební elektroniku, hrnek od kafe, od čaje a sklenici od piva a politý ubrus. Na rozdíl od mamky (i když má taky dvě ruce), přichází domů vždy s prázdnýma rukama, někdy se přihlouple směje a usíná na gauči dřív, než přečte noviny. Jestli umí násobilku to nevím, ale psát asi neumí, protože žákajdu mi ještě nikdy nepodepsal. Ještě jsem ani nestihnul prozkoumat, proč patří do kategorie "rodiče", protože na rodičovském sdružení taky ještě nikdy nebyl.
Pan učitel řekl, abychom se při psaní této slohové úlohy zamysleli nad prací svých rodičů.
Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se k dobrému a usilovnému žákovi. Myslím si tedy, že při svatbách přidělují chlapy k ženám, aby je něčemu dobrému naučili a měli na ně kladný vliv.
Mojí mamince se to zatím nepodařilo..........
Už tento fakt by měl spolehlivě vést k okamžité defenestraci, a což teprve jeho vzkaz veřejnosti po tiskovém tajemníku Vackovi: Pan předseda vzkazuje, že vrtulník využívá právě v situacích, kdy jeho povinnosti vyžadují spolehlivou přepravu v relativně krátkém čase na větší vzdálenost.
Prezident Klaus po setkání s hejtmany prohlásil, že kritická situace ve zdravotnictví se neřeší a že je nejvyšší čas, aby se sešel s ministryní zdravotnictví Emmerovou. Pokud zlomyslně nepřipomenu, že mizernou situaci ve zdravotnictví, na kterou jsem upozorňoval už před léty a také spolu 240 odborníky zpracoval návrh reformy zdravotnictví, neřešil v čele vlády už on, nechápu, proč se chce setkat ausgerechnet s Emmerovou, která je jednak znalostmi o organizaci a financování zdravotnictví nedotčená, jednak stejně o všem rozhoduje Paroubek.
Můj včerejší text z Lidovek, adresovaný počítačovým odborníkům:
Vážení,
Obracím se na Vás s prosbou o praktické řešení následujícího problému: před pár dny jsem na jedné besedě s občany lehce rozvinul svůj nápad s virtuálním rozdělením Česka na státy dva a tento můj návrh se setkal s příznivým ohlasem. Každý, kdo touží po silné roli státu, větším přerozdělování peněz, aspirinu "zadarmo", velkých důchodech bez ohledu na vlastní vklad do důchodového systému, dalších vyšších sociálních jistotách a tedy logicky po vyšších daních, se oficiálně přihlásí k občanství do Virtuální České socialistické republiky (VČSR).
Ostatní, kteří touží po pravém opaku, a to i za cenu vyšších rizik a hlavně vyšší vlastní odpovědnosti za život svůj a svých nejbližších, pak zůstanou v Česku.
Žádné stěhování se přitom pochopitelně konat nebude, neboť stát bude rozdělen toliko virtuálně.
Tyto dva virtuální státy pak mohou podepsat sérii mezistátních smluv o všech věcech, které by bylo rozumné dělat společně: spravovat výše zmíněný počítačový systém, spravovat a budovat nezbytné společné dopravní a jiné sítě, starat se o společné památky - a to je tak asi vše. Obranu, policii, zahraniční politiku, ba i a měnovou politiku by mohl mít každý stát docela klidně vlastní, stejně jako, pochopitelně, vládu.
A též nezbytné státní úřady, kterých by logicky bylo ve VČSR podstatně více než v Česku. Ale proč ne, když by občané Česka tu spoustu zbytečných úředníků nemuseli živit.
Vás, počítačové odborníky, tedy prosím o návrh praktického technického řešení rozdělení stávajícího státu - předpokládám, že by to v dnešní době neměl být až takový problém.
J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Když se někdo chvástá, že má protekci, buďto je lhář, nebo je jeho zaměstnavatel hlupák.
Milá děvčata, čtenář glos R. K. mi poslal hezký text. Zde je:
Slohová práce žáka 6. třídy ZŠ na téma "Moji rodiče."
Rodiče se dělí na dvě části: na matku a otce. Matka se ještě dělí na
ženu v domácnosti a v zaměstnání. Doma se matka skládá z manželky, matky,
kuchařky, uklízečky, pradleny, nákupčího, účetní, vychovatelky a milenky
(to mi napověděla ségra Jana, co chodí do devítky, ale když to maminka
slyšela, tak řekla, ať to tam nepíšu, že lhát se nemá). Maminka to umí ještě
rozvést dál a používá slova jako otrok, služka, děvka pro všechno - myslím si
ale, že taková slova se do slohu žáka 6. třídy nehodí.
Matka sa vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech
najednou, umí najednou myslet na sto věcí a přitom deset věcí najednou dělá.
Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák a
mezi tím zadělá těsto na nudle. Přitom jí samozřejmě běží pračka, do
které neustále chodí vyměňovat prádlo, pro mě vymýšlí věty oznamovací,
rozkazovací a tázací a naší Olinku zkouší z malé násobilky. Že přitom přebalí a
nakrmí malého Káju, toho si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí !!!
Protože když potom zasednu k večeři, je už namletý mák i ořechy na
vařené nudle a já mám na kolenou tepláků čerstvě zašité díry. Olinka má umyté
vlasy a prádlo visí na balkóně. Zbytečně si mamku prohlížím - fakt má pouze
dvě ruce ... a přece, když přijde z práce, má v jedné malou i velkou
kabelku, ve druhé má dvě tašky s nákupem a to by mě tedy zajímalo, čím drží Karlíka
ve fusaku !!!
Otec, ten se neskládá, ani nerozděluje. Nachází se doma, nebo v práci, ale
doma ho najdete málokdy. Mimo snídaně a večeře, kdy sedí u stolu v
kuchyni, se nachází v obýváku na gauči a bývá zakrytý novinama. Po sobě zanechává vždy ty stejné stopy. Rozevřené a poházené noviny na zemi vedle gauče, všude drobky od toho, jak u toho mlsá, na stole troje brýle, pět ovladačů na spotřební elektroniku, hrnek od kafe, od čaje a sklenici od piva a politý ubrus. Na rozdíl od mamky (i když má taky dvě ruce), přichází domů vždy s prázdnýma rukama, někdy se přihlouple směje a usíná na gauči dřív, než přečte noviny. Jestli umí násobilku to nevím, ale psát asi neumí, protože žákajdu mi ještě nikdy nepodepsal. Ještě jsem ani nestihnul prozkoumat, proč patří do kategorie "rodiče", protože na rodičovském sdružení taky ještě nikdy nebyl.
Pan učitel řekl, abychom se při psaní této slohové úlohy zamysleli nad prací svých rodičů.
Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se k dobrému a usilovnému žákovi. Myslím si tedy, že při svatbách přidělují chlapy k ženám, aby je něčemu dobrému naučili a měli na ně kladný vliv.
Mojí mamince se to zatím nepodařilo..........