Vřesová studánka - pramen [ Minerální pramen ]

O vzniku poutního místa na Vřesové studánce se vypráví mnoho, většinou však podobných pověstí. Kdysi v těchto místech myslivec Franz Niewall z Rejhotic poranil jelena, který však, když se napil ze zde vyvěrajícího pramene, zázračně ozdravěl a uprchl. Zkoprnělý lesník na věc postupně zapomněl, když však po čase, to už byl přeložen do Brandýsa, onemocněl s celou rodinou na malomocenství , zjevil se mu po třikráte sen, že jej uzdraví jen voda z Vřesové studánky. Lesník se tedy rozhodl s ženou i dětmi pramen vyhledat a po omývání zasažených míst vodou ze studánky se zakrátko všichni uzdravili. Z vděčnosti k Bohu dal Franz Niewall zhotovit obraz s námětem pěti ran Kristových a při pevnil jej zde na vyzděný sloupek. Od těch dob se Vřesová studánka stala poutním místem, neboť zpráva o zázračném uzdravení měla za následek, že k prameni přicházeli další nemocní, kteří zde nacházeli útěchu a uzdravení. Pro stále rostoucí počet věřících dal majitel panství později upravit a zastřešit pramen a nad ním v jeho blízkosti postavil dřevěnou kapli, do které byl Niewallův obraz přemístěn. Za panování císaře Josefa II. (1790-1790) však byla kaple zrušena,obraz pak byl tajně přenesen do kostela ve Velkých Losinách, kde je dodnes umístěn vedle hlavního oltáře.

Po roce 1800 tu byla znovu postavena dřevěná kaple a v roce 1850 přestavěna do kamenné podoby. Oltářní obraz Marie Magdalény kostelíku věnoval hrabě Franz Klein. Přibližně v téže době byla vedle kaple vystavěna pro potřeby poutníků dřevěná chata či útulek. Po roce 1892 tu byl postaven nový, na tehdejší dobu moderní objekt, který sloužil už také potřebám turistů, a to v podstatě v nezměněné podobě až do svého hořkého konce. Závěrečná úprava chaty, jež nesla název Heldebrünnel (Vřesová studánka), byla dokončena ale až v r. 1906.

V roce 1921 postihla Jeseníky, zejména skupinu Šeráku a Keprníku, silná průtrž mračen, která měla za následek mohutné sesuvy půdy a laviny kamení právě v bezprostřední blízkosti Vřesové studánky. Chata i kostelík však šťastnou náhodou tuto přírodní katastrofu přečkaly, v čemž místní lidé viděli další zásah boží prozřetelnosti. Nicméně důsledky se přece jen projevily, pro stále více se rozšiřující trhliny ve zdivu kostelíku jej bylo nutno v r. 1926 strhnout. Hned v příštím roce nechali ale místní lidé postavit na témže místě nový srubový kostelík podle projektu vídeňského architekta a šumperského rodáka Karla Seidla. Současně byla nad pramenem postavena menší kamenná stavba, která tu jako jediná ze všech původních staveb stojí dodnes.

Kostelík sloužil věřícím při jejich častých poutích až do 10. května 1946, kdy po zásahu bleskem vyhořel.
Zůstala jen chata, která přešla do vlastnictví RaJ Jeseník, a sloužila výhradně už jen turistice a lyžařům po dobu dalších asi 35 let až do roku 1981, kdy byla uzavřena a o sedm let později stržena.

K Vřesové studánce dojdete po červené značce z Červenohorského sedla (3,5 km) nebo po zelené značce z Koutů nad Desnou (8 km, velké převýšení).

UMÍSTĚNÍ

Typ záznamu: Minerální pramen
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 14.08.2003 v 09:10 hodin