Trasa Ramzová - Kovadlina - Nové Vilémovice - Javorník [ Turistická trasa ]

Ramzová-Smrk-Kovadlina-Pod Špičákem-Hraničky-Nové Vilémovice-Rychleby-Sv. Antonín-Javorník
Typ: pěší
Náročnost: náročná
Čas.náročnost: celodenní
Restaurace: chata Ramzovské sedlo, Javorník - hotel
Délka 32 km
Délka čas 10,5 hodiny
Převýšení +696 m
Snížení -1156 m
Nejnižší bod 280 m
Nejvyšší bod 1125m

Příjezdové místo: Ramzová - vlak, trať č. 290, autobusy z Jeseníku, Šumperka, Brna, Prahy a Písku. Parkoviště u hlavní silnice.
Výchozí bod: u chaty Ramzovské sedlo nad železniční stanicí
Časový rozvrh: Ramzová - Smrk, hraničník 5,5 km (2 hod.) - Kovadlina 5,5 km (1 3/4 hod.) - Pod Špičákem 4 km (1 1/2 hod.) - Hraničky 3 km (3/4 hod.) - Nové Vilémovice 4 km (1/2 hod.) - Rychleby, zřícenina 6 km (2 hod.) - Svatý Antonín 2 km (1/2 hod.) - Javorník 2 km (1/2 hod.). Celá trasa 32 km, 10 1/2 hodiny.
Náročnost: dlouhá náročná trasa se střídavým stoupáním a klesáním, časově náročné.
Nejvyšší body: Smrk 1125 m, Kovadlina 989 m, Špičák 957 m
Pozoruhodnosti: při výstupu na Smrk od Větrolamu výhledy na Šerák a Obří skály; Smrk - historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska; Kovadlina - výhledy do Polska; Rychleby - zřícenina hradu; zámek Jánský vrch se sbírkou dýmek a kuřáckých potřeb, gotické plastiky, zámecký park se vzácnými dřevinami. Tuto trasu by měl projít každý, kdo miluje hřebenové túry s pěknými výhledy.
Popis trasy:
Od chaty Ramzovské sedlo, kde je informační místo, nastoupíme cestu po místním značení (červený trojúhelník - psaníčko) v souběhu s červenou značkou až k místu zvanému Větrolam. Zde je překrásný výhled zpět na masív Šeráku a Obří skály. Odbočíme vpravo a táhlým stoupáním pokračujeme lesem přes vrchol Klínového až na zalesněný vrchol nejvyšší hory Rychlebských hor, Smrk. Blízko vrcholu se nalézá menší rašeliniště. U státní hranice na křižovatce značených cest je historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Pozor, nepřekračovat státní hranici s Polskou republikou. Ze Smrku se dáme vpravo a pokračujeme žlutě značenou cestou až na vrchol Kovadliny. Při vrcholu skály jsou mrazové sruby z tonalitu. Z nich je výhled směrem do Polska na Góry Bialskie. Přes sedlo Peklo a vrch Břidličný se dostaneme až k rozcestí pod Špičákem. Trasa ze Smrku až sem je vedena průseky po státní hranici s Polskou republikou. Nepřecházejte za hraničníky na polskou zelenou trasu vedenou v některých úsecích souběžně s naší žlutou značkou. Ze sedla můžeme vystoupat na vrchol Špičáku (957 m). Na svazích jsou sutě a u vrcholu rozsáhlé mýtiny s výhledem na Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu a do polských rovin s jezery Otmuchow a Nysa. Vrátíme se pod Špičák a po červeně značené cestě dojdeme po krátké chvilce k prameni pod Stráží. Zde je vydatný pramen vody, jediný na celém hraničním úseku. Dále cesta pokračuje již pohodlněji po lesních průsecích a horských loukách kolem bývalé obce Hraničky a pozvolna sestupuje do obce Nové Vilémovice. Odtud přes osadu Červený důl se dostáváme do údolí Račího potoka až k informačnímu místu pod Rychleby. Odtud vystoupáme na zříceninu hradu Rychleby, která stojí na skalním ostrohu Přilbového vrchu. Historie hradu sahá až do 13. století, kdy střežil obchodní cestu z Kladska do Čech. Na přelomu 15. a 16. století byl opuštěn a zchátral. U rozcestí Čertovy kazatelny začíná zelená spojka do Račího údolí, na níž je výhledový plošina, upravená, zabezpečená zábradlím, z níž je krásný pohled do údolí Račího potoka a na Rychlebský hrad. Dále se dostaneme ke křížům u svatého Antonína a pozvolným klesáním až k zámku Jánský vrch, který se tyčí nad městem Javorník. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu počátkem 16. století a dalšími přestavbami za třicetileté války a po skončení válek o Slezsko v 18. století. Byl vlastnictvím vratislavského biskupství a sloužil jako letní sídlo vratislavských biskupů. Na zámku jsou sbírky gotických plastik z konce 15. století, v zámecké kapli je tabulový oltář, dílo nizozemské malířské školy z počátku 17. století. Je zde rovněž instalována jedinečná sbírka dýmek a kuřáckých potřeb. Od zámku je krásný pohled na město Javorník a dále do polských rovin na Otmuchowské a Nyské jezero. Po prohlídce zámku sestoupíme do města Javorník, které je v písemných pramenech poprvé uvedeno již v r. 1291. Cesta končí na náměstí, kde stojí socha Immaculaty na sloupu, který je datován kolem roku 1723.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sumperk.info.cz
Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 17.07.2003 v 12:10 hodin