Pramen řeky Odry [ Vodní tok ]

Řeka Odra pramení v Kozlovské vrchovině v oblasti Nízkého Jeseníku na úpatí Fidlova kopce. Pramen se nachází v "Oderském lese" v oblasti vojenského prostoru Libavá mezi obcí Kozlov a zaniklou obcí Varhošť v mělkém sedle s rozsáhlým rašeliništěm. Prameniště je tvořeno několika stužkami, které jsou zřetelné v době dešťů či tání jarního sněhu.

Podle kroniky města Odry z roku 1830 kronikáře F. X. Zimmermanna lokalizovali pramen řeky dva němečtí obchodníci. Oba v roce 1823 přicestovali do Veselíčka a navštívili zámek majitele místa a lesa, v kterém Odra pramenila, hraběte Leopolda Podstatzkého von Liechtenstein-Kastelkorn, jehož rod pocházel ze staromoravské vladycké rodiny z 13. Století. S vědomím hraběte nechali na místě pramene vyklučit lískové křoviny a vyzdít malou, čtyři střevíce (střevíc = 31,6 cm) vysokou studánku, nad kterou dal hrabě postavit šestibokou besídku.

Původní prameniště se však oproti současnému prameni nacházelo asi o 100 kroků výše směrem na západ, ale strůžky z něj vytékající postupně vyschly a zanikly, tak že po prameni dnes není ani památky. Tento pramen byl na starých mapách označován jako "Oder Quelle" (horní pramen, na rozdíl od pozdějšího spodního "Unter Quelle", dnešního pramene).

Horní pramen se nacházel v tehdejším území obce Varhošť, která patřila komunálnímu statku olomoucké kanovnické kapituly Velká Bystřice, z něhož vznikl na konci 19. Století spor mezi panstvím veseličským a olomouckou kapitulou o pramen Odry. Kapitula tehdy nechala z prestižních důvodů zřídit v místě horního pramene roubenou dřevěnou studánku a prostý čtyřhranný dubový sloup se stříškou nad obrázkem Madony s dítětem. Voda z této dřevěné studánky pak stékala do studánky zděné na dolním prameni. V létě horní pramen vysychal.

Roku 1850 nechalo postavit veseličské panství v místě dolního pramene půlkruhovou zděnou kapličku s červenou kopulovitou střechou, později pokrytou břidlicí, ta zde stála až do roku 1910, kdy byla za vichřice rozbořena padajícími stromy. Později byla postavena dřevěná šestiboká besídka s jehlancovou střechou krytou břidlicí.

V roce 1960 zřídila na prameništi správa vojenských lesů ve Velkém Újezdě dřevěnou podezděnou besídku s kamennou dlažbou a studánkou, ve které se však objeví nepitná voda jen z přitékajících stružek v období tání sněhu a velkých dešťů. Trámová konstrukce besídky na tvárnicových základech má šindelovou krytinu střechy tvaru jehlanu i tří stěn a kamennou podlahu s vodní jímkou; levá stěna je prolomena výhledem.

Pramen byl od 1. června 1991 zpřístupněn pro veřejnost vyhláškou Újezdního úřadu Vojenského újezdu. V trase stojí strážní budka, po dobu ostrých střeleb je další prostor nepřístupný!

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.odry.cz
Typ záznamu: Vodní tok
AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 04.12.2003 v 11:45 hodin