Historie obce Leština [ Historie (archivní dokument) ]

Obec je uváděna v písemných pramenech od čtrnáctého století, ačkoliv v její původ bude nesporně starší. Tyto záznamy jsou z r. 1392, poněkud starší zápis z r. 1371 se týká dnešní části obce Závlavčí. Tato osada však velmi záhy slynula s Leštinou a do pravomoci leštinského fojta patřila již v 16. století. Jméno Leština je odvozováno do "místa s lískovými keři", tj. leščiny. Poloha obce byla dobře zvolena, neboť spojovala výhodu úrodných rolí ve střední nadmořské výšce s výhodou dobré komunikační polohy na cestách od Zábřeha k Úsovu, opačným směrem k Lesnici a dále na sever do jesenického podhůří. Obec leží rovněž na významném přechodu přes řeku Moravu, na jejímž mostě bylo již v 16. století vybíráno mýto. Uvádí se, že nejstarší dějiny obce jsou spojeny s nedalekým Dubickem, ale již koncem 14. století patří Leština k Zábřehu. Zábřeh sám byl již v 15. století sídlem rozsáhlého panství a v 16. století i významným sídlem českobratrské jednoty. Z druhé poloviny 15. století pochází (dnes již na území Leštiny zaniklá) soustava rybníků, jejíž budování bylo na zábřežském panství spojeno se selskou vzpourou r. 1491. Díky své výhodné poloze se vzpamatovala Leština poměrně brzy i z útrap třicetileté války a po roce 1670 byla již téměř celá dosídlena. Noví majitelé zábřežského panství postavili u řeky valchovnu a olejnu, rychtu odkoupili a změnili v hospodu.

Roku 1754 byla na návsi postavena kaple, r. 1770 se hovoří o škole v místě. Zemědělský charakter obce dosvědčuje obecní pečeť s kolmo postavenou radlicí, s květinovým stvolem a s ratolestí. V následujících stoletích obec dále rostla a výměra orné půdy se zvětšila v 1. polovině 19. století o vysoušené rybníky. Po reformách, následujících po roce 1848, a zrušení roboty dochází v životě obyvatel obce k postupným změnám. Se správní reformou se přibližují všechny nové okresní úřadovny do sousedního Zábřehu a uvolňuje se dále pohyb obyvatel. Zdejší muži hledají zaměstnání v průmyslu po okolí, zedníci a tesaři putují rok co rok na sezónní práce ve stavebnictví do světa, zatímco jejich rodiny se starají do domácí hospodářství. Mimosezónní pobyt zedníků a tesařů doma jejich pracovní zkušenosti se projevují i ve stavebním růstu obce. V roce 1890 tu stálo 111 domů(s 827 obyvateli a dvoutřídní školou), v r.1900 121 domů (976 obyvatel).

V období 1. republiky překročil počet obyvatel jeden tisíc. Obec nepatřila v této době k chudým, bylo postaveno mnoho rodinných domků a řada vodohospodářských úprav v obci i katastru. Obec se vyznačovala také velmi silným sociálním cítěním a v třicátých letech (1934) silnou demonstrací proti fašismu. Během 2. světové války je zde jako na celém Zábřežsku a v podhůří Jeseníků intenzivní protifašistická činnost. Část obyvatel byla poslána v rámci převýchovné tzv. Todtovy organizace na práce na Ukrajinu. Zdejší odbojové hnutí vrcholilo obsazením obce místními odbojáři 7. května 1945, následoval zásah jednotek SS a odvlečení a umučení pěti občanů u Stavenice. Na paměť jednoho z umučených, zdejšího učitele, kulturního pracovníka a odbojáře Boleslava Hrbka, byla v nedávné době pojmenována jeho jménem zdejší základní škola. Na druhé straně je však nutno poznamenat, že za toto neštěstí bylo postiženo neodpovědnými jednotlivci několik německých rodin z Vitošova. Po roce 1945 se poněkud snížil počet obyvatel Leštiny, neboť někteří obyvatelé této čistě české obce odešli k dosídlování pohraničí. V roce 1950 zde bylo 963 obyvatel v 213 domech. Zemědělství a dojížďka do zaměstnání zůstává hlavním zdrojem obživy. Únor 1948 se zde projevil hlavně silným nátlakem na kolektivizaci zemědělství, která však byla po založení JZD v r. 1950 dovedena ke konci až po r. 1958. Dnes reprezentuje zemědělskou výrobu po organizační stránce kromě soukromého hospodaření zemědělské družstvo se sídlem v Dubicku. Hlavním oborem zdejšího zemědělství je intenzivní pěstování zeleniny, menší podíl tvoří chov vepřů a odchov jalovic. V roce 1960 bylo z 523 ha obecního katastru 460 ha zemědělské půdy. V JZD pracovalo 162 obyvatel, v průmyslu 400a 60 občanů mělo jiná povolání. Za prací z obce vyjíždělo 260 osob.

DALŠÍ INFORMACE: http://lestina.zabrezsko.cz