Historie hotelu Ramzovské sedlo [ Historie (archivní dokument) ]

V současnosti je Ramzová stále malou osadou, ležící při silniční a železniční trase Šumperk - Hanušovice - Jeseník. Svým významem však znač ně převyšuje svou rozlohu, je jedním z výchozích bodů jak pro letní pěší turistiku, tak základnou pro vyznavače zimních sportů. Leží na severozápadním okraji Hrubého Jeseníku a může se pochlubit nejvýše položenou rychlíkovou stanicí u nás - ve výši 760 m nad mořem.

Ramzovské sedlo bylo významným a důležitým zeměpisným bodem již v minulosti, kdy tudy vedla kupecká a poutní cesta z Moravy do Slezska. Při této cestě stály ochranné body, jako např. nedaleký hrad Kolštejn (dnešní Branná). Strmá a úzká údolí nedovolovala tehdejším kolonistům (německého původu) rozvinout zástavbu do šíře, a tak vznikající horské osady, vinoucí se kolem cesty či řek, byly a jsou dodnes značně protáhlé, dlouhé i několik kilometrů. Řídké osídlení a z toho vyplývající dostatek prostoru způsobily, že se vzhled horských vesniček dodnes výrazně odlišuje od typického vzhledu českých či moravských vesnic. Domy zde stojí osamoceně, jsou mnohdy od sebe značně vzdáleny, a vždy jsou obklopeny vlastním či aspoň obecním pozemkem. K odlišnému vzhledu přispívá i jiná architektura, vyplývající jednak německých základů, jednak z přizpůsobení se zdejšímu drsnějšímu klimatu. V současné době se však již některé rozdíly stírají, ne vždy ku prospěchu věci.

Význam Ramzovského sedla se již na konci 19. století zvyšoval mj. S počínajícím rozvojem turistiky. Tehdy jako dnes turisté využívali Ramzové jako výchozí bod k túrám do oblastí Kralického Sněžníku či Hrubého Jeseníku, jejichž je Ramzovské sedlo předělem.

V počátcích turistiky sloužily k ubytování tehdy ještě nepočetných návštěvníků hor pouze soukromé hostince, které však časem přestaly jak svou kapacitou, tak úrovní postačovat potřebám doby (obr.1).

Zájem o vybudování vlastní české chaty právě v oblasti Jeseníků projevila po vzniku československého státu v r.1918 také česká turistická obec. Úkolu se ujala nově ustanovená Severomoravská župa Klubu českých turistů (KČST). V průběhu let se několikrát změnily názory na to, kde by česká chata měla stát, uvažovalo se o okolí Švýcárny či Ovčárny (oblast Pradědu), Červenohorského sedla., Kralického Sněžníku a též i o Ramzové. Ta také byla v r. 1927 pro výstavbu chaty zvolena. Velkorysý záměr vybudovat zde místo chaty velký hotel ve spolupráci Klubu českých turistů, Německého cizineckého svazu a čs. státu byl však na tehdejší dobu zřejmě finančně příliš náročný, takže k realizaci výstavby nakonec nedošlo. Po celé akci zbylo jen 10 tisíc pohlednic s vyobrazeným návrhem chaty, které byly vydány na propagaci výstavby Jesenickou župou KČST (obr. 2).

Naši tehdejší němečtí spoluobčané byli praktičtější a cílevědomější. Již v r. 1926 vybudovali při železniční stanici první soukromý turistický hotel s restauračními místnostmi, dvěma hostinskými pokoji a několika společnými noclehárnami (obr. 3). Přestože šlo o na tehdejší dobu moderní stavbu, nebyli tehdejší turisté, jak vidno, nijak zvlášť nároční.

Po r. 1945 se tento objekt dostal do nájmu správce Ladislava Bazgera, poději jej převzala organizace RaJ. V průběhu doby byl hotel značně zmodernizován a propojen provozně s vedlejší budovou. Koncem roku 1991 hotel převzal soukromý majitel ing. Ivan Císař za spolupodílnictví Vladislava Vymazala.

V současné době je v hotelu k dispozici 70 lůžek, jídelna má kapacitu 100 míst, k čemuž je nutno připočíst 36 míst v restauraci. Na každý pokoj je zavedena voda, zatím pouze studená. Sprchy a toalety jsou společné na chodbě. Turistická ubytovna, patřící k hotelu, je v současné době rekonstruována, po modernizaci by měla mít kapacitu 30 lůžek ve dvou až čtyřlůžkových pokojích. V budoucnosti majitelé počítají s rozšířením služeb hostům, bude zde půjčovna horských kol a lyží, budou vybudovanými tenisové kurty.

V r.1932 byla v blízkém lesíku naproti vlakové stanici postavena další chata pro německou mládež. Měla dvě noclehárny a tři samostatné pokoje. Když po r. 1945 přešla do majetku Ústřední správy rekreační péče, byla zrekonstruována na rekreační zařízení ROH s kapacitou 40 lůžek. Dostala i nový název, který byl vzhledem k jejímu původnímu určení vybrán skutečně "citlivě", jmenovala se KAŤUŠA. Koncem sedmdesátých let byl u ní z důvodů rozšíření kapacity postaven srubový domek s dalšími 20 lůžky (obr. 4).

V r. 1990 postihla chatu katastrofa, když v ní při mezisezónní opravě, kdy se v chatě svařovalo, vypukl požár a celá horní dřevěná nástavba vyhořela. Rekonstrukce a obnovy chaty, naplánované do r. 1993, se ujala nástupnická organizace ROH OREA (odborářská rekreace).

Největšího rozmachu výstavby se Ramzovské sedlo dočkalo v 70. letech. S lavinovitě se šířící oblibou zimních radovánek také na Ramzové. Proto byla zahájena výstavba sedačkové lanovky z Ramzové na Šerák s mezistanicí na Černavě. Provoz první část lanovky byl zahájen na jaře 1976. Majitel, MNV (dnes Obecní úřad) v Lipové Lázních pak dal do provozu v r. 1981 i druhý úsek z Černavy na Šerák. Lanovka je jednosedačková a za hodinu je schopna přepravit až 280 osob. Úsek z Ramzové na Černavu měří 1852 m se stejným převýšením (telefon na stanici Ramzová je 92327 a 92324, předvolba 649 - Šumperk).

Vedle lanovky na svazích Černavy, Šeráku a Mračné byly současně vybudovány lyžařské vleky METASPORT a POMA. Tím se Ramzová svým významem vyrovnala dosud bezkonkurenčnímu lyžařskému středisku na Červenohorském sedle.

V blízkosti železniční stanice byl v r. 1985 dán do provozu nový hotel - rekreační středisko Severomoravských plynáren. Pod tehdy ještě stojící chatou KAŤUŠA bylo vybudováno velké parkoviště pro autobusy i osobní vozidla a současně byla zbudována nová komunikace přes sedlo, kdy se nová silnice vyhýbá přejezdům přes železniční trať a historickým budovám v Ramzové.

Po událostech v r. 1989 dochází postupně ke změnám vlastnických vztahů, které tak slibují další rozvoj služeb v oblasti. Lanovku i s přilehlou restaurací (43 míst u stolu a 9 u baru) v dolní nástupní stanici získává do ekonomického pronájmu firma BONERA (Bořuta - Neubauer - Ramzová) současně s centrálním hlídaným parkovištěm s kapacitou 20 autobusů a 70 automobilů. Firma současně využívá původní budovu Horské služby k ubytování turistů, po její rekonstrukci na turistickou ubytovnu zde získá 20 lůžek. Cílem firmy je poskytovat návštěvníkům všestranné služby od Ramzové až po Šerák. Pro lyžaře bude zabezpečovat zapůjčení veškeré lyžařské výstroje včetně poskytování odborného servisu, k dispozici budou instruktoři lyžování, a to i pro úplné začátečníky. Restaurace u lanovky pak slouží jak k občerstvení, tak ke stavování.

Hotel Sm plynáren přešel do nájmu pana Samta, přičemž změnil název na PENZION SAMT. Poskytuje ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích (celkem 45 lůžek), vybavených sociálním zařízením, sprchou, barevnou televizí se satelitním programem. Stravování formou plné penze či polopenze. Penzion pro své hosty organizuje i další služby v blízkém okolí (zájezdy, přepravu na vyhřívané koupaliště ap.).

Ramzovské sedlo je dnes významným lyžařským centrem. V jeho těsné blízkosti se nachází další oblíbené středisko lyžování v osadě Petříkov. Rovněž v blízké Ostružné jsou podniková střediska s vlastními vleky. Udržované terény jsou vhodné pro začínající, pokročilé i velmi náročné lyžaře.

Ramzová je však také důležitým výchozím bodem pro pěší turistiku, nástupištěm na hlavní hřebenovou trasu Jeseníků, vedoucí přes Šerák, Keprník, Červenou horu, Červenohorské sedlo, Malý Děd až na Praděd a dále až do Žďárského potoka či Karlové Studánky. Už během této trasy je možná celá řada odboček.

Na druhou stranu se přes Petříkov turisté dostanou k chatě Paprsku a dále až na vrchol Kralického Sněžníku. Ze Šeráku vede zelená značka na další krásné výhledové místo - Obří skály (1082m) s výhledem na Lázně Lipovou, město i lázně Jeseník a přes hranici do sousedního Polska, do Kladské nížiny. Výhodou Ramzové je také dobré železniční spojení, které umožňuje tisícům návštěvníků tohoto místa snadný dostup oproti ostatním střediskům v Jeseníkách. K tomu se navíc připojují trasy autobusových dálkových linek, ať již z Prahy, Brna či Hodonína, které tudy projíždějí.

UMÍSTĚNÍ

AKTUALIZACE: Lucie Krejčí (Regionální a městské informační centrum v Šumperku) org. 56, 02.07.2004 v 10:11 hodin