Větrný mlýn [ Historie (archivní dokument) ]

Před více než sedmdesáti lety dovrzal hodslavský větrný mlýn.
Roku 1931 přestala robustní bílá stavba plnit svoji původní
funkci, šrotování definitivně skončilo. Mlýn, který je dodnes
dominantou dolního konce Hodslavic, má zajímavou historii. Přesné
datum vzniku populárního "Větřáku" sice není známo, ale určitou
stopou by mohl být rok 1864, což je letopočet z údaje na plechové
korouhvičce. Po několik desetiletí až do počátku světové války si
mlýn v klidu "mlel". Pak se ale objevila hrozba: roku 1914
rakousko-uherské úřady nařídily demolici. Výhodně postavený
objekt, na kopci se širokým rozhledem, by prý mohl sloužit jako
nepřátelská pozorovatelna. Záměr se nezdařil, z "Větřáku" se
ruina nestala. Proti rozhodnutí úřadů se odvážně postavil
tehdejší mlynář. Prosadil nejen zachování větrného mlýna, ale i
svého obydlí, protože přízemí a první patro mu zároveň sloužily
jako byt. Celý na obytnou budovu byl "Větřák" přestavěn roku
1939, to už byly odstraněny i dřevěné lopatky. Mlýn přestál
následující světový konflikt, ale vážnější poškození teprve
přišlo. Po nástupu komunistického režimu ho v těžkých dobách také
čekala těžká zkouška. Do izolovaně stojící a v terénu vyčnívající
stavby se dvakrát ničivě trefil blesk (roku 1952 a 1953).
Následovala rekonstrukce. Nyní je obydlí využíváno jako rekreační
objekt. "Větřák" neboli větrný mlýn holandského typu stojí na
364 metrů vysokém návrší zvaném Na kopci. Je částečně skryt za
hradbou vzrostlých stromů, takže v létě je "méně nápadný". Je
tvořen válcovou budovou s obvodem 26 m, která je po okap vysoká 8
metrů. Nízkou kuželovitou střechu pokrývá šindel. Vstupní dveře v
přízemí zdobí jednoduchý pravoúhlý pískovcový portál odlehčený
segmentovaným záklenkem. Do bílých zdí byla během přestavby na
obydlí prolomena nepůvodní obdélná okna a do některých z nich
byly vsazeny mříže. Z mlecího mechanismu se zachovala dřevěná
kruhová kolejnice s kovovými kolečky (původně jich bylo 16), na
nichž se otáčela střecha.