Proslov při otevření Naučné stezky F. Palackého

Ervín Bártek, předseda Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína,
proslov při otevření Naučné stezky F. Palackého, Nový Jičín dne 18. května 1996

Dámy a pánové!

Stojíme na začátku nové stezky. Stezky mohou být různé. Svou lesní stezku, směřující k vodě, má srnčí zvěř, po horské stezce se dostaneme do bezpečí horské chaty. Své stezky mají i žáby, v některých zemích dokonce uměle vybudované pod dálnicí.

Tato naše stezka má však svá stanovená jména: naučná, vlastivědná, Františka Palackého. Kdokoliv bude po ní procházet, dozví se na zastaveních základní informace o krajině, a to hned z několika vědních oborů. Je to velmi potřebné, protože se podle zkušenosti domníváme, že všeobecné vlastivědné znalosti jsou v této době v útlumu, že naše děti, mládež i dospělí potřebují znovu vzplanout touhou po sblížení s místy, ve kterých žijí. a to může nastat jen vzbuzením zájmu. Znalosti mohou probudit citové zážitky, jejichž prostřednictvím se může vyvinout ke kraji, ve kterém žiji, hluboký citový vztah.

Slova "domov", "vlast" slyšíme v této době poměrně málo. Jako by patřila minulosti, jako by nás nyní při velkém evropském rozletu stahovala někam do minulého století. A přece tomu tak není. I když budeme občany některého světadílu či celé modré planety, má každý z nás své místo, ke kterému je magnetickou silou vázán nejvíce. Poučují nás o tom mnohé zkušenosti a příklady. Abychom mohli být dobrými světoobčany, musíme být především dobrými rodáky, musíme mít hluboko v srdci vyryt obraz svého domova, své vlasti. A proto vítáme dnešní dne, který se stane malým milníkem v této naší snaze.

Po roce 1945 se v našem městě a okrese rozvíjela vlastivědná práce velmi úspěšně. Mohli bychom vzpomenout řady jmen významných vlastivědných pracovníků, kteří svým vkladem obohatili studnici poznání o našem regionu. Z té doby pochází řada studií a děl, které se staly základem vlastivědného bádání. Mnozí, jako například Jaroslav Štindl, Josef Lankočí, Miloslav Baláš či Karel Otto již nejsou mezi námi, některá místa zůstala prázdná. Bylo by velmi potřebné, aby za ně nastoupili noví, mladí zájemci, kteří by do vlastivědné práce vnesli nejen nové metody, ale též nový elán.

V roce 1998 vzpomeneme významného výročí 200 let narození slavného českého historiografa Františka Palackého.

V témže roce uplyne sto let, kdy z tiskárny Prokopa Zapletala v Hranicích vyšla kniha Moravské Kravařsko, 1898, nákladem českého učitelstva okresu novojického. V předmluvě se praví:

"Nebylo dosud české knihy, která by lid náš seznamovala s půvabným a národnostně důležitým Moravským Kravařskem. České učitelstvo, chtějíc trvalou památkou oslaviti jubilejní rok letošní, sneslo roztroušené zprávy o kraji, který dal národu "Otce" Františka Palackého, a uvilo z nich sborník ve způsobu Topografie. Vroucně si přejeme, aby dílo toto všude vzbudilo zájem a rozhojnilo lásku k milé naší domovině. Za redakční výbor: Josef Mňuk, c.k. okresní dozorce školní v Příboře, Jan Kranich, učitel při měšťanské škole v Příboře a Antonín Ugwitz, učitel v Žilině". Za předmluvou portrét Františka Palackého.

Možná, že by se sté výročí onoho významného počinu a dvousté výročí narození velkého historiografa mohlo stát odrazovým můstkem pro dnešní učitelstvo, ke zvýšení zájmu o místní vlastivědu, k hlubšímu poznání kousku země, na kterém žijeme. Věřím, že po této naučné vlastivědné stezce projdou tisíce dětí i dospělých.

Ať tedy Naučná vlastivědná stezka Františka Palackého vede nejen přes Skalky, Svinec, Kojetín, Straník, Hostašovice do Hodslavic, ale též do myslí a srdcí obyvatel našeho krásného kraje.

Klub rodáků a přátel města Nového Jičína vítá dnešní den a chce ujistit, že je zde právě proto, aby byl všem ušlechtilým snahám, obohacujícím naše město a okolí, co nejvíce nápomocen.

Děkujeme všem, kteří se o vybudování Naučné vlastivědné stezky F. Palackého přičinili. Ať nás tato stezka vede nejen k hlubšímu poznání, ale též k většímu sblížení mezi lidmi našeho kraje.