Historie obce Nový Maletín [ Historie (archivní dokument) ]

Místní jméno Maletín je vysvětleno u Starého Maletína, přívlastek nový znamená vlastně mladší, tj. později založený. Nový Maletín tvořil po roce 1848 samostatnou obec, která však byla po roce 1945 společně spravována a v roce 1950 přímo spojena se Starým Maletínem. Nový Maletín měl v obecní pečeti položenou radlici a nad ní vedle sebe tři srpy.

Nový Maletín se nachází v poměrně značné nadmořské výšce 455 m při jihozápadních hranicích okresu na stráni jižně od Starého Maletína v kopcích Mírovské vrchoviny a nad údolím říčky Mírovky. Je spojen s okolím jen cestou místního významu, která vede údolím říčky Mírovky z Mírova do Starého Maletína.

Byla to vždy vesnička s velmi malým katastrem v rozloze 97 hektarů. Také počet zdejších obyvatel soustavně klesal z přibližně 200 osob v polovině 19. století na 129 osob a 18 domů v roce 1900 (a pod 100 osob ještě do roku 1938). Protože šlo beze zbytku o německé obyvatelstvo a velmi odlehlou lokalitu, klesl v roce 1950 počet zdejších obyvatel na 35 a domů na 19. Při posledním sčítání v roce 1991 zde byla poněkud kuriózně zaregistrována jediná trvale bydlící osoba. Nový Maletín tvoří ve skutečnosti malou část rekreační oblasti v údolí Mírovky, s mnoha rekreačními objekty, chalupami a chatami, která je nazvána Svojanov a patří z větší části jako osada k obci Borušov v okrese Svitavy (do roku 1960 okres Moravská Třebová).

Nový Maletín byl založen roku 1779 na místě zrušeného dvora a bývalé tvrze Templ. Slovo Templ sice souvisí s latinským i německým označením chrámu či kostela, ale v našem konkrétním případě nelze jeho existenci ve sledované lokalitě prokázat, což nakonec platí i o případném spojení s řádem templářů, jak to udržovala lidová tradice. V písemných pramenech se náš Templ objevuje prvně roku 1435; šlo o samostatný lenní statek olomouckých biskupů s tvrzí, dvorem a kamenolomem. Jeho držitelé se střídali, ale často byl vlastnicky spojován s Maletínem. Po třicetileté válce bylo toto zboží připojeno k panství Mírov, ale asi bylo tak zpustošeno, že tvrz se z pramenů zcela ztrácí a zůstal jenom dvůr. Na jeho pozemcích vysazený Nový Maletín měl v roce 1834 již 34 domů a 275 obyvatel, což byl vůbec největší zaznamenaný počet po dobu trvání obce.

Rozvoj a také pozdější úpadek Nového Maletína souvisel s konjunkturou velmi známého maletínského pískovce, jak je o tom blíže pojednáno u Starého Maletína. Zemědělství mělo jen podružný a doplňkový význam. Kolem roku 1890 se zde sice uvádí jednotřídní škola, ale ta měla jenom dočasné trvání. Nový Maletín se zřejmě stále více orientoval ve svých potřebách na daleko větší a významnější Starý Maletín, v nejnovějším období na Svojanov.