Historie města Valašské Meziříčí [ Historie (archivní dokument) ]
HISTORIE MĚSTA První stopy předhistorického osídlení sahají až do mladší doby kamenné. Z období lidu popelnicových polí pochází poklad bronzových náramků nalezený v Krhové. Na vrchu Helštýně bylo roku 1893 prozkoumáno žárové pohřebiště ze slezsko-plátěnické kultury. Za první zmínku o Meziříčí je považována zpráva o jistém Vršovi z Meziříčí z roku 1297. Podle sousední vsi Krásno, která se vzpomíná poprvé roku 1299, bylo zpočátku nazýváno Schönstadt, tj. Krásné město, později se postupně ustálil název Meziříčí. Ves Krásno, která byla roku 1491 povýšena na městečko, byla mnohem starší než Meziříčí a nález zbytků románské rotundy v základech kostela sv. Jakuba posunuje její existenci až do 12. století. Meziříčí náleželo k biskupskému lennímu statku Arnoltovice.
Meziříčí se připomíná také v souvislosti s husitským revolučním hnutím. Majitel města Lacek z Kravař (1396 - 1416) připojil na stížný list do Kostnice svoji pečeť k 451 pečetím a podpisům moravských pánů, protestujících proti upálení Jana Husa. Počátkem 16. stol. se město proslavilo jako středisko soukenické výroby a meziříčská sukna byla dodávána do Polska, na Rus a dokonce královskému dvoru do Budína. V polovině 16. století bylo město obehnáno novými hradbami vysokými až šest metrů, které byly zpěvněny baštami. Vstup do města otevíraly tři brány - Krásenská (proti mostu přes Bečvu, Rožnovská (na dnešní cestě směrem ke kasárnám a Vsetínu) a Poličenská (u dnešní pošty).
V období renesance byla postavena na původních gotických základech řada renesančních domů. Roku 1538 byla zahájena stavba nynějšího zámku Žerotínů. Třicetiletá válka přivodila úpadek, z něhož se město vzpamatovávalo velmi pomalu. Ještě roku 1648 bylo poškozeno požárem založenými Švédy. Z celkového počtu 376 domů jich bylo po válkách 150 zpustlých. Svou odbojnost a nepoddajnost Valaši znovu prokázali v nevolnických povstáních v 18. století. Za napoleonských válek bylo Meziříčí několikrát velkým vojenským táborem. Po bitvě u Slavkova roku 1805 byl v meziříčském zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky. Tuto událost připomíná pomník v parku Abácie při soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy, kde bylo pohřbeno 1000 ruských a rakouských vojáků, kteří zemřeli v meziříčském lazaretu. Stavební činnost v 17. a 18. století vtiskla řadě měšťanských domů barokní podobu, např. dobře se zachovala fasáda bývalé lékárny u Černého orla z roku 1800. Po polovině 17. století byl zřízen na náměstí pozdně renesanční mariánský sloup a roku 1748 socha sv. Floriána, patrona a ochránce před požárem. Průmysl rychleji pronikla do Krásna. Už roku 1849 byla v Krásně založena Michnova továrna na hedvábné zboží a r. 1855 rozsáhlá sklárna. Roku 1907 byla v Meziříčí otevřena továrna Monti na pletené zboží, r. 1918 Schlezingerova a roku 1923 Janyškova továrna na klobouky, do roku 1921 zde byla v provozu továrna na zápalky a r. 1923 byla v Krásně založena továrna na bedny a dřevitou vlnu s pilou firmy Křížan.
HISTORIE V DATECH 1267 - první písemná zmínka o vsi Hrachovec 1297 - první písemná zmínka o Valašském Meziříčí ve spojitosti se zemanem Vršem z Meziříčí, první písemná zmínka o vsi Brňov 1299 - první písemná zmínka o Krásně 1353 - prvni písemná zmínka o vsi Juřinka 1368 - první písemná zmínka o vsi Bynina 1376 - první písemná zmínka o vsi Křivé 1377 - Meziříčí je poprvé nazváno městem v listině, kterou mu Oldřich Kortelangen postoupil právo na odúmrť 1391 - první písemná zmínka o vsi Poličná, patřící k tvrzi Arnoltovice 1392 - první písemná zmínka o vsi Lhota u Choryně 1396-1416 byl majitelem města Lacek z Kravař 1442 - první písemná zmínka o vsi Krhová 1446 - povolena městu solnice (sklad soli) 1491 - Krásno povýšeno na městečko 1498 - obdrželo město právo vybírat mýto (poplatek za používání cest) 1500 - město osvobozeno od placení mýta na mostě vedoucím do Krásna 1502 - získala obec městský les 1504 - koupili pánové z Kunštátu město a založili a založili v okolí rybníky pod Hrachovcem a u Lešné, aby poddaní "lepší poživy opatřiti si mohli" 1526 - meziříčští měšťané poskytli azyl uprchlým vůdcům hornické vzpoury v Banské Bystrici 1538 - za Jana z Pernštejnů bylo započato se stavbou zámku a hradeb města 1548 - prodal Jan z Perštejna svobodný statek Rožnovský a manství Meziříčské panu Vilémovi staršímu z Žerotína za 9000 kop grošů 1607 - vypukl velký požár, který zničil kostel, radnici a 80 měšťanských domů, potom bylo město postiženo morem, kterému podlehlo 2 000 obyvatel 1618-1648 po třicetileté válce mělo město polovinu obyvatelstva než před ní. Ve válce bylo město nejednou vydrancováno císařskými i nepřátelskými vojsky 1621 - císařské vojsko porazilo Valachy v bitvě u hradeb města, na kopci Štěpánově a ve vesnici Křivé, ve které padlo 300 Valachů a ves byla vypálena 1627 - město se opět připojilo k protihabsburskému povstání, které skončilo krutou porážkou 1648 - město bylo vydrancováno a vypáleno Švédy 1673 - propuštěno město od Bernárda F. ze Žerotína z poddanství takže od těchto dob bylo město samosprávným V 18. stol. - město získalo k názvu Meziříčí přídavné jméno Valašské 1742 - město vyloupili a vypálili Prusové V 19. stol. - mělo město vrchnostenský dvůr, soukenickou valchu, palírnu, pilu, a na Bečvě mlýn s trojím složením 1849 - vznikla v Krásně tkalcovská dílna 1850 - Valašské Meziříčí se stalo sídlem okresního hejtmanství - okresním městem, mimo to zde byl berní úřad a četnická stanice (tehdy jediná v celém okrese) 1854 - meziříčský zámek koupil stát a od roku 1855 v něm zřídil ženskou trestnici; v Krásně byla přestavěna barokní správní budova na empírový zámek (zámek Kinských) 1855 - byly založeny Reichovy sklárny 1859 - byla založena textilní manufaktůra 1864 - byla založena tělocvičná jednota Sokol - první na Moravě 1861 - byl založen český čtenářský spolek (Beseda) 1862 - byl při čtenářském spolku založen mužský pěvecký sbor Beseda 1864 - byla založena tělocvičná jednota Sokol - první na Moravě 1865 - město postihl velký požár, který zničil centrum města 1871 - bylo založeno gymnázium - třetí české gymnázium na Moravě 1872 - byl založen hasičský spolek 1874 - byla založena odborná škola pro zpracování dřeva 1881 - byla založena košíkářská škola 1883 - byla postavena železniční trať Hranice - Vsetín; vznikla Vaňkova tiskárna. 1884 - byla založena Muzejní společnost, která vytvořila první muzeum na Valašsku a druhé české muzeum na Moravě 1888 - byla postavena železniční trať Kroměříž - Místek 1890 - byl založen Všeobecný dělnický vzdělávací spolek 1892 - byla postavena železniční trať do Rožnova pod Radhoštěm 1898 - ke 100. výročí narození Františka Palackého se konal ve Val. Meziříčí všesokolský slet za účasti 2000 členů Sokola z celé Evropy 1903 - byl založen učitelský stav 1905 - vznikla Dadákova pražírna kávy 1907 - byla otevřena Dívčí akademie, první reformní gymnázium v Rakousku-Uhersku; město bylo centrem volebního obvodu valašských měst, za něž byl zvolen poslancem vídeňského parlamentu Tomáš Garyque Masaryk; v roce 1911 byl zvolen podruhé 1908 - malíř Rudolf Schlattauer přenesl do města gobelínové dílny a založil první gobelínovou školu v Českých zemích 1914 - byla založena Křižanova pila 1923 - bylo započato s výrobou klobouků 1923,1924 - došlo k připojení městečka Krásna k městu V. Meziříčí 1928 - byla postavena tzv. "stará hvězdárna", která je dnes technickou památkou 1937 - byl založen podnik Mikrofona, později Tesla 1939 - byla založena Městská hudební škola, bylo postaveno současné vlakové nádraží, které nahradilo dvě dosavadní 1942 - zřízen obecní rozhlas značky Philips, městský rozhlas vysílal denně od 9. a 16. hod. městské zpravodajství 1948 - byla postavena hvězdárna 1949 - byla do města přemístěna obchodní akademie 1951 - postaven naposled vánoční strom před budovou radnice, v příštím roce zasazen živý vánoční strom stojici tam dodnes 1952 - byla založena Střední průmyslová škola stavební, která nahradila odbornou dřevařskou školu 1953 - byla k městu připojena ves Krhová 1954 - 9.března vypukla ve městě tyfová epidemie, zdroj nákazy zjištěn v cukrárně na náměstí, na epidemii zemřelo 23 osob, 183 těžších případů a 207 lehčích onemocnění 1960 - byl zrušen okres Valašské Meziříčí; byly spojeny obce Křivé a Brňov v obec Podlesí, 15. prosince se konal na náměstí předvánoční trh Dědy Mráze, mimo jiné dovezl ořechy, mandle, fíky, datle (tenkrát nedostatkové zboží) a další lahůdky a cukrovinky 1963 - byla zahájena výstavba chemického kombinátu Deza 1964 - se konal I. ročník Moravského festivalu poezie, nejvýznamnější a mezinárodní kulturní akce města 1965 - byla postavena nemocnice s poliklinikou 1971 - byl ve sklepních prostorách zámku Žerotínů otevřen M-klub 1972 - bylo založeno Kulturní zařízení města, jehož náplní je organizování divadelních, koncertních a filmových představení a dalších kulturních aktivit 1976 - byly k městu připojeny vsi Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota u Choryně a Poličná 1977 - byl schválen městský znak - erb 1980 - byla k městu připojena ves Podlesí 1995 - byla postavena nová radnice 1998 - byl schválen městský prapor
Město Valašské Meziříčí leží v půvabné krajině podhůří Beskyd na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Je vlastně dvojměstím, které tvoří městečko Krásno nad Bečvou, vzniklé při brodu přes řeku, a město Meziříčí, postavené na "zeleném drnu", jak dokazuje pravidelný půdorys historického jádra. Život i pány měly obě obce většinou společné.Dařilo se tu soukenictví i jiným řemeslům, dařilo se zde obchodu. Meziříčí bylo centrem panství a od poloviny 16. století jediným hrazeným městem na Valašsku. Rozkvět dvojměstí na řadu let přerušila třicetiletá válka, kdy byly obě obce několikrát vypáleny a pustly. Situace se začala zlepšovat v devatenáctém století. V jeho polovině vznikly v Krásně první průmyslové dílny a Meziříčí se stalo sídlem okresního hejtmanství. V Krásně byl soustředěn průmysl a Meziříčí bylo správním, kulturním a školským centrem širokého okolí. Jako sídlo prvních českých středních škol na severovýchodní Moravě, muzeí a řady spolků bylo nazýváno Valašskými Athénami. Koncem roku 1923 končí samostatná existence dvou obcí a jejich spojením vzniká město Valašské Meziříčí, aniž by se v průběhu následujících let podstatně změnil charakter obou částí města.
Po roce 1989 došlo k rozvoji podnikání ve všech formách, což se projevuje i v historickém jádru města. Náměstí a jeho okolí se vrací jeho původní krása, jsou obnovovány fasády domů a nově zastavovány proluky. Ve městě se snoubí poklid venkova s ruchem přirozeného centra Valašska, jehož je železniční a silniční křižovatkou. Kulturní zařízení, muzeum, knihovna, hvězdárna, Sokol, Tělovýchovná jednota a tenisový klub Deza rozvíjejí kulturní a sportovní tradice města.