Jantarová stezka, nález u Pustějova [ Historie (archivní dokument) ]

Jantarová stezka, nález u Pustějova
Líc a rub mince
V době osídlování bylo území v blízkosti Odry bažinaté a neschůdné, porostlé lužním pralesem a dodnes povodněmi zaplavované, takže obchodní a vojenské cesty vedly až po zvýšených terasách podél řeky; v blízkosti těchto cest vznikaly pak na pasekách a světlinách pralesů drobné slovanské osady lovců, smolařů, medařů (brtníků) i rybářů, a to ještě před velkou středověkou kolonizací z 2. poloviny 13. století a ve 14. století.
Důležitou motivací byla zejména blízkost Jantarové stezky, která byla užívána již od doby halštatské (750 - 450 př. Kr.) a vedla ze Středomoří přes Moravskou bránu k ústí Visly a do jv. Pobaltí; její význam vzrostl hlavně v době římské. Trasa Jantarové stezky od Dunaje na Moravu je určena tokem řeky Moravy až po Přerov, kde se podél Bečvy zatáčela k Moravské bráně a přecházela přes rozvodnici Bečvy a Odry za severním okrajem města Hranic. Zde se patrně tato trasa rozdělovala a její severní větev přecházela přes dnešní obec Vražné a procházela Pustějovem, kde dále uvedený nález jantaru dokládá průběh další části trasy k severovýchodu.


ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY

V letech 1880 - 1881 byl na Liebischerových polích u Pustějova (severně od železniční tratě v okolí vodního mlýna) nalezen kus baltického jantaru (přeměněná nekrystalická pryskyřice pravěkých jehličnatých stromů, je charakteristická různými odstíny žlutavé barvy) a dále bronzová řecká mince Bruttium Locri Epizephyrii z období 300 - 268 př. Kr., nelze však doložit, kdy se mince na jantarovou stezku dostala.
Na lícní straně mince o průměru 22x20 mm, váhy 8 g jsou patrny obrysy lidské hlavy an face se zdviženou řeckou přilbou makedonského typu. Na rubní straně je vyobrazeno bájné zvíře Pegasus - kůň s křídly (kůň řeckého heroa Persea). Tato mince Bruttium Lorci Epizephydrii naznačuje rozvoj obchodu, který byl pravděpodobně v rukou místních obchodníků ještě před rozmachem keltské moci.
Nález jantaru s řeckou mincí z Pustějova je zatím jediným nálezem jantaru na levobřeží Odry. Další dva pocházejí z pravobřežní části Odry - z Požahy a Kotouče u Štramberka.



Zdroj:Časopis Poodří č. 2/2002
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Jantarová stezka, nález u Pustějova
Schematický plánek pravěkých nalezišť jantaru na Moravě podle údajů Čižmářové a Grepla: 1. Bořitov,

UMÍSTĚNÍ

AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 07.06.2007 v 14:34 hodin