Historie obce v datech [ Historie (archivní dokument) ]

1276 - první historický záznam o naší obci
1276 - 1394 - patřila "Unterbrenney" k děkanátu jičínskému
1357 - 1363 - majitelem Jan ze Skupice
1363 - 1380 - majitelem Václav z Cidliny
1380 - od tohoto roku patřila k panství hradu Štěpanic
1395 - datuje se (dle prof. Šimáka) pojmenování obce
Henrici villa - Henningsdorf - Hennersdorf
1398 - vystavěla zde Eusebia z Valdštejna dřevěný kostel
1406 - patřila k obci Lhota Zahajská
1424 - v měsíci březnu táhli obcí k Hostinnému husité
1490 - vystavěl zde Jiří z Valdštejna kamenný kostel
1510 - přešla obec v držení jiné větve Valdštejnů, tj. ze Skály
1549 - obec vlastnil Jan z Valdštejna na Štěpanicích
1557 - 1574 - obec vlastnil Zdeněk z Valdštejna
1599 - 1606 - obec vlastnil Adam z Valdštejna, který ji prodal V. Zárubovi
1606 - obec získal Václav Záruba z Hustiřan
1632 - 1918 - připojena ke knížectví frýdlantskému, majitelem se stal Otta Bedřich, hrabě z Harrachu, od té doby v držení rodu Harrachů
1701 - spojena s panstvím jilemnickým
1716 - dosazen první učitel (Tobiáš Hilstcher)
1745 - v měsíci září zpustošili obec Prusové
1746 - vyhořela škola
1747 - dal Bedřich Harrach vystavět novou dřevěnou školu
1827 - vystavěna okresní silnice z Vrchlabí přes D.B. do Lhoty Zahajské
1857 - položen zákl. kámen k nynějšímu kostelu (vysvěcen roku 1860)
1860 - vystavěna fara
1868 - zřízen nový hřbitov
1869 - vystavěna železniční dráha Trutnov - Stará Paka
1873 - obec připojena k okresu vrchlabskému
1880 - postavena hasičská bouda
1885 - 1945 - vyhořel mlýn Roberta Ulmanna v dolní části obce, na tomto místě byla vystavěna Ignácem Dixem z Velké Úpy továrna na papír a spolu se svými syny ji vlastnil až do roku 1945
1872 - 1945 - byla zřízena ruční a mechanická tkalcovna, firma Merfeld a synové z Biefeldu, pozdějším majitelem se stal roku 1908 Josef Jan Menčík ze Semil
1892 - vystavěna umrlčí komora - márnice
1893 - zřízen poštovní úřad v budově čp. 226 (dnes Konopáč)
1898 - otevřena zastávka železniční dráhy
1910 - v obci žije 140 Čechů a 1262 Němců, Němec Petr Honnemayer společně se svým švagrem továrníkem Alfredem Pilzem z Varnsdorfu nechali postavit jednopatrovou továrnu na úpravu kapesníků (dnes Mileta)
1913 - na poštu umístěn telegraf
1914 - 1918 - I. světová válka - z obce rukovalo v první vlně 63 mužů, později další - dokonce s rokem narození 1898, v této válce padlo celkem 45 mužů a 10 jich zůstalo nezvěstných, všem byl u kostela vystavěn pomník s jejich jmény (desky byly později strženy)
1919 - ve volbách zvoleni dva zástupci české menšiny do obecního zastupitelstva, kteří prosadili zřízení české školy, zřízena jednotřídní česká škola
1920 - Konsumní spolek v H. Branné zřídil v D. Branné prodejnu v čp. 203 (dnes Jech), vedoucí byla Vlasta Srnová
1924 - řídícím učitelem školy pro české děti se stal Josef Šlitr, který v obci žije až do roku 1938, kdy byl donucen odejít
1927 - volby do obec. zastupitelstva - tři Češi získávají mandát, (Jan Hanzlíček - tkalc. mistr, Antonín Skalský - úředník, Josef Šlitr - řídící učitel)
1929 - zakoupena budova čp. 224 (dnes Kliner) pro českou školu, v obci se rozsvěcejí první elektrické lampy
1930 - uspořádána první česká národní pouť, slavilo se 50. výročí založení hasičského sboru
1931 - v obecních volbách získali Češi 3 mandáty (Skalský, Šlitr a František Šorm - poštmistr)
1933 - německá expanze, na zdech domů Čechů se objevují hákové kříže
1935 - ve volbách v obci zvítězila Henleinova strana, silnice do Kunčic pokryta asfaltem
1937 - zemřel T.G.Masaryk, Němci kupodivu státní smutek neignorovali
1938 - volby - vítězí Henleinova Sudeten Deutsche Parte, Češi mají opět tři mandáty (Skalský, Šlitr a Jiří Bachtík - rolník), 10.10. uzavřena česká škola a budova obsazena německou četnicko stanicí, mnoho českých lidí bylo nuceno opustit obec
1939 - na 80 mužů rukuje do války
1940 - stíhání Čechů, zatčen a odsouzen Fr. Palouš za poslouchání cizího rozhlasu, zatčení Ot. Čivrného z čp. 223 za to, že při cestě z Mrklova hodil pár jablek a několik kousků chleba francouzským zajatcům pracujícím na stavbě silnice
1942 - odvezeny tři kostelní zvony pro válečné účely
1944 - obec zažila letecký poplach, všichni muži od 16 do 60 let se museli ve Vrchlabí hlásit k odvodu
1945 - konec války, odsun 975 Němců, příchod prvních českých osídlovatelů (asi 400 lidí z H. Branné, asi 200 z kraje), zřízena prodejna potravin - vedoucím Vítězslav Mečíř, ředitelem školy, která získala prostory bývalé německé školy, se stal Fr. Janata, ustaven Sbor hasičů a Sokol
1946 - ve volbách získali v obci nejvíce hlasů komunisté, obec navštívil ministr školství Nejedlý, založena organizace TJ Sokol
1948 - volby - nástup komunistického Československa
1949 - obec navštívil A. Zápotocký - ministerský předseda, počátek kolektivizace - ustaveno Jednotné zemědělské družstvo, zastaven provoz mech. tkalcovny a šlichtovny n.p. Mostex, závod 015 (továrna ve středu obce)
1951 - přistavěna požární zbrojnice k čp. 75
1952 - všichni zemědělci podepsali přihlášku do JZD, otevřena poradna pro matku a dítě
1953 - krize JZD, někteří zemědělci z JZD vystupují
1954 - 1958 - přestavba sálu kulturního domu
1960 - zrušení okresu vrchlabského, Dolní Branná připadla okresu Trutnov
1960 - 1964 - přistavěna část kulturního domu - hlavní vchod (zasedací místnost, výčep, toalety, byt domovníka, knihovna)
1963 - 1964 - vybudování urnového hřbitova na "Kapličce"
1964 - D.B. získala titul "Vzorná obec"
1965 - v kulturním domě přestalo promítat kino
1969 - 1970 - oprava kostela
1972 - postavena nová budova MŠ, slavnostně otevřena v roce 1973
1974 - JZD se přetransformovalo do Státního statku Lánov, proběhlo první vítání občánků
1975 - 1976 - vybudováno veřejné osvětlení
1976 - Zimních olympijských her v Innsbrucku se zúčastnil Josef Malínský ml., reprezentant v biatlonu
1979 - dokončení oprav kapličky, výměna dřevěného kříže u cesty na Horní Kalnou za železný
1980 - letecké postřiky proti obaleči modřínovému
1980 - 1995 - období úspěchů dolnobranského lyžování, D.B. pořádá několik významných závodů v běhu na lyžích, nejúspěšnější reprezentanti
Sokola D.B. - v juniorské reprezentaci Československa v letech 1987 - 1990 L. Bucharová, H. Černohorská a V. Horáková a v roce 1991 - 1992 D. Matouš, největší úspěchy - L. Bucharová
- MS juniorů 1989 9. místo, v roce 1995 v celkovém pořadí Světové série dlouhých běhů 2. místo, maratónské lyžařské běhy v Německu 1. místo a v Austrálii 2. místo
1989 - pád totalitního režimu

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://dbranna.cz
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 31.08.2004 v 12:06 hodin