PÁTEČNÍ GLOSY 25.10.2019

Miroslava Macka
Přilévání peněz do školství a zdravotnictví beze změny systému přinese jen dražší školství a zdravotnictví, nikoliv lepší.

Firma Procter & Gamble odstraní z obalu hygienických potřeb Always symbol Venuše používaný pro ženské pohlaví. Reaguje na požadavky aktivistů z řad lidí s odlišnou genderovou identitou, například transsexuálů, informoval o tomto dalším důkazu nekonečnéti lidské blbost iserver CNN.

Čtenář glos J. N. mi napsal:
Pro všechny, kdo nechápou, proč se množství lidí domnívá, že před listopadem 89 bylo líp nabízím své vysvětlení. Z velké časti je to důsledek toho, že nemalé množství svéprávných a volebním právem disponujících občanů v této zemi dává, před na vlastní odpovědnost žitému svobodnému životu ve volné přírodě, živoření v ušmudlané zoologické zahradě, kde nejen nemusejí nést za nic odpovědnost, ale za dostatečnou loajalitu k řediteli a ošetřovatelům, jsou odměněni nějakou tou koblihou. Připočteme-li k tomu, že tento národ si sám v době hnědé a rudé totality v průběhu 20. století totálně zdecimoval svoji aristokracii v rozsahu, který nemá obdoby, pak se nelze současnému stavu divit. Bohužel na tomto stavu se nic nezmění ani v případě, že padne, nebo bude ve volbách poražen stávající Tutenhamoun, který stát řídí jako firmu s názvem „Malá domů s.r.o.“ Padne-li Andrej Babiš, vstanou noví Babišové a zase se najde nemalé množství těch, kteří naletí na jejich populistické sliby, že k tomu, aby bylo líp stačí, aby nás namísto nemehel, řídila parta služebníků, vedená klidně i všehoschopným oligarchou s STBáckou minulostí, opírající svoji moc o komunisty. Jejich kvalifikací je především to, že mají na šéfa telefonní číslo.
Znovu se potvrzuje, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. V zemi, kde si národ v celostátní anketě o největšího Čecha zvolí Járu Cimrmana, kde nejprodávanější knihou je Kuchařka Ládi Hrušky, nejčtenějšími novinami Blesk a celonárodní celebritou dvojnásobný vrah Jiří Kájínek, je ožrala a lhář na hradě již jen pověstnou třešinkou na dortu.

Čtenář glos M. P. mi napsal:
Domnívám se, že Vaše vidění této problematiky je samozřejmě částečně pravdivé, ale poněkud zúžené. Je mi už šedesát let, takže mohu srovnávat. Nelíbila se mi tenkrát nesvoboda jako většině ostatních, ale dnes k ní kráčíme mílovými kroky znovu. I dnes si už člověk beztrestně nemůže napsat vlastní názor na gender, LGBTI, migranty, cikány a nakonec i na tu připitomělou hypotézu o tragickém oteplování. Může přijít nejen o práci, ale i o svobodu (viz "předsudečná nenávist"). Tenkrát byli mezi námi udavači, dnes jsou tu opět. Rozdíl je v tom, že tenkrát se tím nechlubili a dnes ze sebe dělají hrdiny boje proti dezinformacím.
Tenkrát, když jste držel hubu, Vám nikdo nenařizoval, čím a jak máte topit, jestli můžete jezdit autem, s cikány se nikdo moc nemazlil. Ti museli pracovat, aby je nezavřeli.
Tenkrát jsme byli opravdu všichni tak nějak stejně chudí, což tak dnes není. Dnes ti chudí jsou však mnohdy ještě chudší a není jich vůbec málo.
Tenkrát jste měl kam utéct, pokud jste chtěl a měl k tomu odvahu. Dnes je ten nechutný svrab korektnosti me too, LGBTI, Genderu, nekritické ochrany černochů a obecně muslimů rozlezlý po celém světě, takže utéct není kam.
Nezastávám se ani náhodou starého režimu. Taky jsem toužil po jeho změně. Jen tak srovnávám některé aspekty obou a zjišťuji, že dnešní doba tu starou v několika případech již překonala a kvapíme opravdu obrovskou rychlostí k tomu, aby bylo svobody tak málo a lidé byli natolik ujařmeni, že se o tom lidu předlistopadovému ani nezdálo.
No a byli jsme o třicet let mladší. To je svatá pravda, ale zdaleka ne celá, pane Macku.